Deště přicházejí. Už jste ochránili svá rajčata postřikem z mléka?

Nenápadné hnědé fleky, zasáhněte včas, než zajde celá rostlina

Možná už jste to zažili. Pipláte se s rostlinkami od semínka nebo jste nakoupili sazenice za dost peněz, a když se konečně začnou tvořit plody, těšíte se, až se začervenají. Pak stačí několik deštíků, pár dní vlhkého vzduchu jako v prádelně, a náhle se začnou na dozrávajících rajčátkách objevovat hnědé skvrny. Plíseň je na světě, šedý povlak nečekejte.

Plíseň vypadá jako hnědé fleky, nejprve se tváří nenápadně, jako by rostlina jen místy oschla. Šíří se neskutečnou rychlostí na další místa na stonku, listech i plodech. Typická jsou pro ni zahnědlá místa na stonku začínající především v místech, kde vyrůstají do stran listy. Necháme-li plíseň šířit, nebo pokud nezasáhneme včas, rozleze se po celé rostlině, a tu čeká brzká smrt.

Plíšeň na rajčetech
Info ikona

Plíseň nastupuje nenápadně, ale dokáže rychle zničit celou úrodu. Nutný je včasný zásah a nejlepší prevence před plísní.

Plíseň čeká na vlhko a déšť, napadené rostliny nikdy neházejte na kompost

Jakmile objevíte náznak plísně, je lepší větší kus rostliny obětovat, abychom předešli šíření plísně. Vše, co je již napadené odstraníme včetně napadených plodů, které už stejně nebude možné zpracovat a sníst, a v žádném případě nevyhazujeme na kompost. Napadené části rajčat spálíme nebo vyhodíme do bioodpadu.

Hlavním důvodem vzniku plísně je vlhko. Vlhké počasí, déšť, zalévání na listy apod. Vyvarujeme se tedy zalévání listů, rajčata sázíme na slunné místo, ideálně chráněné stříškou proti dešti. Jestliže nesplňujeme tyto podmínky, je významně větší pravděpodobnost napadení rajčat plísní. V tomto případě je, dá se říci prevence nutná.

Postřik rajčat
Info ikona

Na menší množství sazenic stačí použít klasický domácí rozstřikovač na květiny. Mléko vytvoří na listech ochranný film.

Postřik z mléka rajčata účinně ochrání a navíc podporuje růst

Mnozí postřik z mléka již vyzkoušeli, mnozí o něm dosud neslyšeli. Mnozí by za něj dali ruku do ohně, jiní tvrdí, že je k ničemu. Mléko obsahuje užitečné prvky, které fungují tak trochu jako hnojivo a vyživují sazenice, obzvlášť aminokyseliny podporující růst. Obsahuje také laktózu, ta pro změnu odpuzuje hmyz. Mléko vytváří na povrchu listů jakýsi nepropustný film, jenž zabraňuje napadení patogeny chorob, především plísní.

Kvalita a obsah složek mléka závisí na jeho původu. Krávy z různých farem s různou potravou a například skladbou rostlin na pastvě, produkují různé mléko. Mléko na postřik se používá zásadně syrové, někdy se používá i kefír nebo syrovátka.

Názory na typ použitého mléka se různí, někteří uvádí, že je lepší použít méně tučné mléko kvůli možnému mastnému povlaku na listech. V každém případě je lepší mléko čerstvé, ne trvanlivé krabicové.

Vždy mějte na paměti, že postřik z mléka má pouze preventivní účinek! Jestliže už jsou rajčata napadená, s největší pravděpodobností nezabere.

Aplikace a správný postup dávkování

Postřik aplikujeme dle síly roztoku. Nejčastěji se ředí 1:1, kdy roztok aplikujeme zhruba jednou za týden, i častěji. Aplikaci několikrát zopakujeme. Máme-li pouze několik sazenic, můžeme použít klasický malý domácí rozprašovač na květiny. Dobré je přidat několik kapek jódu.

Pro výživu rostlin a podporu růstu aplikujeme postřik každý den, ve slabším poměru vody a mléka 4:1 dílu.

Aplikaci neprovádíme za deště nebo přímého slunce.

Roční předplatné Naše krásná zahrada

Aktuální titulka Naší krásné zahrady