Mavuň červená (Centranthus ruber) miluje slunce, a proto vás asi nepřekvapí, že pochází ze Středomoří. Roste tam i jako plevelná rostlina, vyskytuje se na rumištích nebo na zdech a krásně se vyjímá v ruinách tamních památek. U nás byla dříve k vidění jen v teplejších lokalitách, a to ještě často vymrzala, ale kvůli teplejšímu klimatu je v českých zahradách stále častější.
Květenství složená z drobných kvítků mavuně patří k oblíbené pastvě včel i motýlů, zejména bělásků a baboček. Častým hostem je i dlouhozobka svízelová.
Mavuň uvítá slunné místo s propustnou půdou
Nejraději má mavuň slunná stanoviště a sušší, ale propustnou půdu (v těžké půdě vymrzá), klidně i mírně vápenitou. Co naopak nemá ráda, je přemokření. Uvítá proto štěrkové záhony, kamenité skalky nebo suché zídky (toleruje mělkou půdu), ale vynikne i v běžných trvalkových záhonech. Na příhodném místě stačí vysadit jen jednu mavuň, která se zde bude přesévat, a za čas vynikne ve vícero kusech. Často je dokonce nutné množství semenáčů korigovat.
Červenokvětou mavuň na záhonu dobře doplní i její bílá varieta 'Albus'.
Červené květy mavuní mění při kvetení barvu
Mavuň červená vytváří bohatě větvené trsy, které mohou být i půl metru široké a až 80 cm vysoké (odspodu někdy dřevnatí). Jde o tzv. krátkověkou trvalku, která se dožívá max. 4 až 6 let. To by vás ale nemělo od její výsadby odradit. Ceněná je zejména pro svá růžově červená květenství (odrůda 'Coccineus') složená z drobných kvítků. Zajímavá je na nich postupná změna barvy: hned po rozkvětu jsou květy sytě karmínové, později světlají a s odkvětem mají už jen světle růžovou barvu.
Dostupná je i bělokvětá odrůda 'Albus' a atraktivní jsou na mavuni i její protáhle kopinaté a ke stonku přisedlé listy, které mají modrozelenou barvu a vypadají jako mírně ojíněné.
Tvorbu nových kvetoucích výhonů podpoříte u mavuně odstraňováním těch odkvetlých.
Kvetení mavuně můžete snadno prodloužit
O mavuních se často píše, že kvetou od června až do zámrazu. Abyste toho však docílili, je nutné průběžně odstraňovat odkvetlá květenství. Rostlina se bude i nadále snažit vytvořit semena, a proto z paždí listů vyžene nový výhon s dalšími květy. Takto pak mohou mavuně kvést prakticky celé léto.
Doporučovaný je ale i jiný postup: jelikož bohaté olistění mavuně po odkvětu někdy ruší a zakrývá okolní rostliny, můžete výhony zkrátit a rostlina znovu rozkvete. Pokud necháte semena na mavuni dozrát, lehce se v místě vysemení. Zralá semena můžete také přenést na jiná stanoviště. Kromě semen je rostlinu možné množit i řízky.
Zajistěte si kvetení mavuní v několika vlnách
Kvetení v několika vlnách si můžete koncem května, příp. začátkem června, zajistit i řezem zvaným Chelsea Chop. Princip spočívá v tom, že výhony mavuně zkrátíte o třetinu až polovinu, a to nad místem, z nějž vyrůstají listy. Z jejich paždí pak vyrostou nové výhony, které pokvetou později. Pokud tedy u jednoho trsu některé výhony zkrátíte a jiné ne, rozkvetou nezkrácené hned a zkrácené později.
K prodloužení kvetení můžete uvedené postupy samozřejmě kombinovat.
Stonky mavuním na zimu nikdy neodstraňujte
Mavuň je nenáročná trvalka, která zvládá i sucho a netrpí chorobami ani škůdci. V zimě ale někdy vymrzá. Proto jí na podzim neodřezávejte stonky, to nechte až na jaro. Po řezu pak většinou znovu vyraší. A pokud snad příliš mokrou zimu nepřežije, díky přesevu se ze zahrady úplně nevytratí.
