Řebříček je v původní formě považován za plevel. Existuje však v mnoha barevných kultivarech, které rozsvítí každý kout. Navíc je nenáročný, nevadí mu sušší podmínky, a proto by neměl v trvalkových výsadbách chybět.
Koruna ruje vlasaté vypadá po odkvětu jako ochmýřený oblak dýmu nebo chomáč cukrové vaty. Její ozdobou ale mohou být i listy. Ruj je proto ideální solitérní dřevina.
V zahradách se někdy nacházejí místa, na nichž je mocnost půdy opravdu malá. Podloží tvoří kameny nebo šotolina a vrstva půdy je vysoká jen pár centimetrů. I tady je ale možné pěstovat rostliny.
Rod šalvějí je bohatý a je těžké si z nabídky jednoletých, vytrvalých nebo dřevnatících druhů vybrat jen jeden. Naštěstí to není nutné, zkombinovat jich můžete ve výsadbě hned několik.
Pěstování mečíků je snadné, když víte, jak na to. Klíčové jsou zdravé hlízy, správně vybrané místo, termín a způsob výsadby a ochrana před třásněnkami. Zbytek je už skoro hračka.
Český spolek perenářů vyhlašuje každý rok trvalku sezony. Letos se jí stala amsonie – nenáročná, dlouhověká a neagresivně se rozrůstající rostlina, která je u nás sice méně známá, ale to se jistě brzy změní.
Pěnišníky neboli rododendrony jsou oblíbenou dřevinou zahrad. Pokud patříte mezi jejich příznivce, měli byste znát několik pravidel, díky nimž se jim u vás na zahradě bude dařit.
Hledáte-li mohutnější trvalku a máte na zahradě vlhčí půdu – právě jste ji našli. Jmenuje se sadec, dorůstá často až do dvou metrů a včely a motýli ji milují.
Bršlice kozí noha je známá jako úporný plevel. Je to ale také bylina plná vitaminů, minerálů a dalších zdraví prospěšných látek, a v panašované podobě může být i okrasná.
Některé trvalky možná působí příliš obyčejně, ale je na ně spolehnutí, rostou a šíří se skoro samy a dokážou rozzářit zahradu v době, kdy většina rostlin teprve vyrašila. K takovým patří kamzičníky.