Vyhazovala jsem ji ze záhonů celé roky: Husí nožka vypadá jako plevel, chutná jako delikatesa
Jarní bylinka mochna: Z nenápadného plevele královna vlhkých záhonů
Docela drobná jarní bylinka, mochna husí (Potentilla anserina), je vytrvalá rostlina, kterou v první chvíli snadno přehlédnete. Daří se jí hlavně na vlhčích stanovištích, u jezírek, v podmáčených částech zahrad nebo na loukách. Díky plazivým šlahounům se šíří rychle a vytváří husté porosty, které jiným rostlinám příliš šancí nedávají. Možná vás překvapí, že mochna husí byla v minulosti považována za symbol vytrvalosti a schopnosti přežít v náročných podmínkách. Ale když ji jednou pustíte na zahradu, velmi rychle pochopíte proč.
Krásná na pohled, nebezpečná pro záhony
Na první pohled mochna husí zaujme přízemní růžicí poměrně dekorativních, jemně chlupatých, zpeřených listů, které jsou na spodní straně stříbřité. Právě tento sametový lesk propůjčuje rostlině její nesporný půvab. Na jaře a začátkem léta mochna vykvétá jednoduchými, jasně žlutými květy s pěti korunními lístky, které se otevírají nízko nad zemí. Celkově působí spíš dekorativně než jako plevel. Okouzlení půvaby této jarní bylinky však končí ve chvíli, kdy se začne nekontrolovaně rozrůstat po záhonech.
- Mochna husí je původní rostlinou Evropy, Asie i Severní Ameriky: V našich podmínkách roste od nížin až po horské oblasti a patří k druhům, které se výborně přizpůsobily lidské krajině. Najdete ji podél cest, na pastvinách i v zahradách, kde má dostatek vláhy a živin.
Zapomenutá léčivka našich babiček
Dříve byla mochna husí ceněnou léčivou bylinkou. Používala se především při drobných zánětech, špatně se hojících rankách nebo podrážděné pokožce. Listy mají stahující účinky a jednoduchý obklad z čerstvě natrhané rostliny může posloužit jako rychlá první pomoc i dnes. Právě pro tyto vlastnosti bývala tahle jarní bylinka běžnou součástí domácích lékárniček našich prababiček.
Plevel pro husy, pochoutka pro lidi
Mochna husí si vysloužila spoustu lidových názvů. Přestože hned několik jich je spojeno s drůbeží, ta si rostliny při pastvě příliš nevšímá. Na druhou stranu můžete mochnu husí jako součást jarní míchanice pro drůbež použít, ale vždy nasekanou nadrobno. Lístky však musí být mladé, později už se použít nedají. A jaké že jsou ty lidové názvy? Některé přímo úsměvné:
- husí nožka
- husí kvítko
- husí mýdlo
- husičky
- kačenky
- kačinec
- stříbrníček
- žebříček
Jarní bylinky na talíři: Proč dát mochně husí šanci
Mladé jarní výhony mochny husí jsou jemné, mají lehce nasládlou až oříškovou chuť, bez výrazné hořkosti. U mladých jarních listů je chuť nejpříjemnější. Jsou svěží, měkké a připomínají kombinaci polníčku a mladého špenátu. U starších listů už se chuť mění. Vyzrálé listy jsou tužší a mohou mít lehce svíravý, trpký dozvuk, daný obsahem tříslovin. Nejlepší jsou opravdu mladé listy sbírané brzy na jaře. V salátech fungují skvěle v kombinaci s jemně kyselou zálivkou, která jejich chuť ještě víc zvýrazní.
Jarní salát s mochnou husí a medovo-hořčičnou zálivkou
Suroviny (2 porce):
- hrst mladých listů mochny husí
- hrst polníčku nebo mladého špenátu
- jarní cibulka
- ředkvičky podle chuti
- hrst vlašských ořechů nebo slunečnicových semínek
Na zálivku:
- 1 lžička dijonské hořčice
- 1 lžička medu
- 2 lžíce olivového oleje
- 1 lžíce citronové šťávy nebo jablečného octa
- sůl
- čerstvě mletý pepř
Zelené listy natrhejte do mísy, přidejte na kolečka nakrájenou jarní cibulku a ředkvičky. V malé misce prošlehejte všechny suroviny na zálivku, dochuťte solí a pepřem. Salát přelijte zálivkou, lehce promíchejte a posypte ořechy nebo semínky. Přidat můžete i vejce natvrdo, kozí sýr nebo pár hoblinek parmazánu a máte plnohodnotnou lehkou večeři.
Jarní bylinky máte možná pod nohama. Podívejte se do galerie, jak vypadá mochna husí a už ji nikdy nespletete.
O autorce:
Simona Sedláčková svou vášeň pro zahradničení a kreativní tvorbu přetavila do profesionální kariéry. Autorka už více než 20 let publikuje články z oblasti zahrady, pěstování, péče o rostliny a tvoření nejen z přírodních materiálů. Nejprve psala pro tištěné časopisy, později publikovala na webech, které se věnují zahradám, nyní píše pro web Naše krásná zahrada, kde čtenářům přináší praktické rady, sezónní tipy i návody. Má bohaté zkušenosti s domácím tvořením i přírodními postupy bez chemie.
















