Lišejníky na kůře stromů: škodí, nebo neškodí? Má smysl je odstraňovat?

Věřte, nebo nevěřte, pravda je někde uprostřed. Mnoho z toho, co se lišejníkům přisuzuje, je mýtus, na druhou stranu ve větším množství mohou lišejníky opravdu život stromů ovlivňovat, byť jen nepřímo. Daleko víc je ale ovlivníte vy, například řezem

Kůra stromu je odumřelé ochranné pletivo

Lišejníky žijí epifyticky (tzn. bez půdy) a jako podklad k růstu využívají zejména kmeny a větve stromů. Přichytávají se k nim vlastními vlákny nebo k nim rovnou svým tělem (stélkou) přirůstají. V tuhle chvíli je dobré vědět, že kůra stromů (jinak také borka), je odumřelé pletivo, které chrání vnitřní části kmene. Je tedy jakousi neživou dělicí bariérou mezi živým stromem a živým lišejníkem. Vodu a živiny lišejník získává ze srážek a vlastní fotosyntézou, tzn. nezávisle na stromu. 

Nepřímý vliv lišejníků na život stromů

Přestože tedy strom i lišejník žijí každý svým životem, může lišejník na strom působit (a platí to i obráceně). Přílišné množství lišejníku na stromě může např. ovlivňovat mikroklima uvnitř koruny (bude vlhčí), a tím i výskyt některých houbových chorob (sazovitost, moniliová spála). Stejně tak ale působí strom na lišejník – dobře prořezaná, otevřená a vzdušná koruna nedá vlhkosti (a tím i lišejníku) šanci. 

Existují dokonce lišejníky porůstající jehlice stromů, v tom případě větší množství lišejníku ovlivňuje přístup stromu ke světlu. A teď pozor, některé lišejníky v případě nedostatku živin opravdu produkují látky, díky nimž tyto živiny získávají z podkladu, tedy z kůry stromů (ale zopakujme si – neživé kůry). Podobně je na tom argument o škůdcích stromů, kteří v lišejnících mohou přezimovat, protože stejně tak dobře v nich mohou přezimovat i užitečné druhy hmyzu. Nebo údajný vliv lišejníků na zpomalení růstu stromů, ze nímž se může skrývat také málo vláhy, nedostatek přístupných živin, špatný řez... 

Proč je lišejníků více a jak se k nim postavit?

Co z toho všeho plyne? Předně: lišejníků není třeba se bát. Za jejich větší výskyt v posledních letech mohou zejména dvě věci – odsíření tepelných elektráren (tzn. konec „kyselých dešťů“, při nichž oxid siřičitý reagoval s vodou, a lišejníky tak přijímaly kyselinu sírovou, což mělo za následek jejich odumírání) a přílišné užívání anorganických hnojiv (vyšší koncentrace živin lišejníkům vyhovuje). 

Stav stromů (a tím i množství lišejníků) byste měli přesto pravidelně sledovat. Zvláště u mladých stromků s větším množstvím lišejníků na větvích je třeba zasáhnout, resp. odhalit pravou příčinu jejich výskytu a stromkům pomoci. Cílem by mělo být nastolení určité rovnováhy mezi žádaným stavem stromu a příp. množstvím lišejníků, protože jinak budete čistit kůru drátěným kartáčem a používat herbicid proti lišejníkům každý rok.  

Roční předplatné Naše krásná zahrada

Aktuální titulka Naší krásné zahrady