Kůra stromu je odumřelé ochranné pletivo
Lišejníky žijí epifyticky (tzn. bez půdy) a jako podklad k růstu využívají zejména kmeny a větve stromů. Přichytávají se k nim vlastními vlákny nebo k nim rovnou svým tělem (stélkou) přirůstají. V tuhle chvíli je dobré vědět, že kůra stromů (jinak také borka), je odumřelé pletivo, které chrání vnitřní části kmene. Je tedy jakousi neživou dělicí bariérou mezi živým stromem a živým lišejníkem. Vodu a živiny lišejník získává ze srážek a vlastní fotosyntézou, tzn. nezávisle na stromu.
Nepřímý vliv lišejníků na život stromů
Přestože tedy strom i lišejník žijí každý svým životem, může lišejník na strom působit (a platí to i obráceně). Přílišné množství lišejníku na stromě může např. ovlivňovat mikroklima uvnitř koruny (bude vlhčí), a tím i výskyt některých houbových chorob (sazovitost, moniliová spála). Stejně tak ale působí strom na lišejník – dobře prořezaná, otevřená a vzdušná koruna nedá vlhkosti (a tím i lišejníku) šanci.
Existují dokonce lišejníky porůstající jehlice stromů, v tom případě větší množství lišejníku ovlivňuje přístup stromu ke světlu. A teď pozor, některé lišejníky v případě nedostatku živin opravdu produkují látky, díky nimž tyto živiny získávají z podkladu, tedy z kůry stromů (ale zopakujme si – neživé kůry). Podobně je na tom argument o škůdcích stromů, kteří v lišejnících mohou přezimovat, protože stejně tak dobře v nich mohou přezimovat i užitečné druhy hmyzu. Nebo údajný vliv lišejníků na zpomalení růstu stromů, ze nímž se může skrývat také málo vláhy, nedostatek přístupných živin, špatný řez...
Proč je lišejníků více a jak se k nim postavit?
Co z toho všeho plyne? Předně: lišejníků není třeba se bát. Za jejich větší výskyt v posledních letech mohou zejména dvě věci – odsíření tepelných elektráren (tzn. konec „kyselých dešťů“, při nichž oxid siřičitý reagoval s vodou, a lišejníky tak přijímaly kyselinu sírovou, což mělo za následek jejich odumírání) a přílišné užívání anorganických hnojiv (vyšší koncentrace živin lišejníkům vyhovuje).
Stav stromů (a tím i množství lišejníků) byste měli přesto pravidelně sledovat. Zvláště u mladých stromků s větším množstvím lišejníků na větvích je třeba zasáhnout, resp. odhalit pravou příčinu jejich výskytu a stromkům pomoci. Cílem by mělo být nastolení určité rovnováhy mezi žádaným stavem stromu a příp. množstvím lišejníků, protože jinak budete čistit kůru drátěným kartáčem a používat herbicid proti lišejníkům každý rok.
