O cuketách se často říká, že je dokáže vypěstovat úplně každý. To je pravda, jedná se o naprosto nenáročné rostliny, které většinou plodí jednu cuketu za druhou. Ale i ony někdy stávkují, nechtějí plodit, občas je trápí padlí na listech anebo jim zahnívají špičky plodů. Proč se to stává a jak proti neduhům cuket zakročit?

Pokud pěstujete brambory, nebo třeba váš soused, rozhodně se postarejte o to, abyste se dostali k zelené bramborové nati. Právě tento zelený „odpad“ vás totiž dokáže zbavit nepříjemného savého hmyzu, který vám určitě teď v létě decimuje vaši zahradu. Je to zadarmo a zcela ekologické. Poradíme vám, jak si připravit efektivní, zcela přírodní postřik proti škůdcům a sklidit tak co největší úrodu zeleniny i ovoce.

Horké a suché dny s velkým slunečním zářením se podepisují na zhoršeném stavu zatravněných ploch na našich zahradách. Vypálená a poničená místa působí nevzhledně, proto je nutné přistoupit k několika nezbytným opatřením, která špatný stav trávníku napraví.

Léto je v plném proudu a vysoké teploty způsobují, že spousta květin a bylinek už začíná rychle odkvétat. To však vůbec nevadí, spousta letniček i trvalek je nádherná i po odkvětu, a dokonce je pak i mnohem více trvanlivá. Proto můžete odkvetlé rostliny odříznout a využít pro výrobu nádherného věnce nebo si z nich uvít kytici, která se obejde i bez vody.

Vím, jsou sice ještě stále prázdniny, ale to přece neznamená, že necháme zahálet naše mozkové závity, že? Kolik si myslíte, že si toho pamatujete ze základní školy? Jste si jisti v kramflecích nebo už vše vidíte docela mlhavě? Tak právě pro ty z vás, kteří rádi zkoušíte své možnosti, jsme připravili malý kvíz na znalosti přírodopisu ze sedmé třídy. Máte-li odvahu, své znalosti poměřte s nějakým sedmákem či osmákem. Výhodou je, že my vás z toho rozhodně známkovat nebudeme.

Už jste sklidili cibuli, česnek, květáky, saláty nebo další plodovou zeleninu? V tom případě vám zbyl volný záhon a vy řešíte, co s ním. Je několik možností. Osejete ho zeleným hnojením, např. řepkou, nebo natáhnete černou folii, aby se nezaplevelil. Existuje však další nápad, jak záhon využít. My máme dobrou zkušenost s letní výsadbou brambor.

Ať už patříte mezi vyznavače krátce střiženého trávníkového pažitu nebo necháváte na své zahradě trávu volně růst a vysekáváte v porostu jenom cestičky, možná přemýšlíte, jak množství zelené hmoty co nejlépe využít, aby jen zbytečně neplnila nádobu na bio odpad nebo se nehromadila na kompostu. Zkušení zahradníci to samozřejmě dobře vědí, ale těm, kteří se zahradničením teprve začínají, přinášíme pár dobrých rad.

Patrně žádný pěstitel květin, ale i zeleniny, by si dobrovolně jílovitou půdu pro svou zahradu nezvolil. Za suchého počasí bývá jíl tvrdý jako beton a za deště se proměňuje v lepkavé bláto. Přesto se najdou trvalky, kterým těžká půda nevadí nebo jim dokonce vyhovuje. A i těžkou jílovitou půdu je možné jednoduchými kroky vylepšit.