Tenhle den rozhodne o celém roce. Ignorujete ho? Pak se nedivte, že se vám na zahradě nedaří
Boží hod: den, kdy lenost je na programu
Na Boží hod by se podle tradic nemělo vůbec pracovat. A to jako vůbec. Žádné praní, žádné věšení prádla, žádné zametání (ani vysávání), a pozor, dokonce ani stlaní postele. Je to proto ideální svátek pro všechny, kteří tvrdí, že lenost je jen nepochopený životní styl. Smysl je však ve skutečnosti mnohem hlubší, po adventním půstu a hektickém Štědrém dni měl přijít klid, rozjímání a slavnostní nicnedělání. Zatímco však ruce odpočívaly, oči sledovaly oblohu a podle ní se pak předpovídala úroda.
Sníh, mráz nebo déšť? Boží hod napověděl víc než kalendář
Pokud padal sníh, výborně. „Padá-li totiž na Boží narození sníh, hodně obilí bude na polích.” Pršelo? Katastrofa. „Když na Boží hod prší, sucho úrodu naruší.” Mráz byl ten den také vítaný, protože třeskutá zima znamenala stabilní rok, žádné výkyvy a žádné drama. Jasná, hvězdná obloha potom slibovala úrodný rok, plné stodoly a ve vinařských krajích i dost vína. Temná noc naopak znamenala světlé stodoly - což zní jako poezie, ale ve skutečnosti šlo o pozitivní ekonomickou prognózu.
Vítr rozhodoval o moru i hojnosti. A farář o víně
Speciální kapitolou byl potom vítr. Směr, odkud foukal na Boží hod, se bral smrtelně vážně. Ze západu? Hrozil mor. Z východu? Válka. Ze severu? Hlad. A z jihu? Konečně dobrý rok. Upřímně? Ani se nedivíme, že se lidem ten den nechtělo větrat.
Ve vinařských oblastech to posunuli o level výš. Během božíhodové mše sledovali, zda sluneční paprsky proniknou oknem až k faráři. Pokud ano, měli jasno - úroda bude bohatá.
Plný stůl = plné stodoly. Proč se na Boží hod muselo hodovat
Když už se nemohlo pracovat, muselo se jíst. Boží hod byl dnem velké hostiny - husa, kachna, zelí, knedlíky. Tedy to nejlepší, co dům měl. Nejen z radostí, ale i symbolicky: hojnost na stole měla přivolat i hojnost na pole. Věřilo se také, že chléb upečený 25. prosince má léčivou moc a vejce snesené na Boží hod přináší štěstí. V některých rodinách se ale místo kachny nebo husy jí maso z prasete zabitého před svátky a v některých městech se potom jí dokonce i krocan s kaštanovou nádivkou.
A jak to bylo s návštěvami? Návštěvy byly přísně zakázány. V ten den můžete akorát někoho potkat, pěkně pozdravit a popřát. Pokud byste nepopřáli nebo překročili práh cizího bytu, znamenalo to smůlu. V ten den se schází pouze rodina, a to na oběd nebo večeři.
A proto je vždy lepší, tento den nic nedělat, pěkně odpočívat v kruhu rodinném a sledovat oblohu.
Objevte tajemství Božího hodu: Pohledy, tradice a hostiny, které zajišťují štěstí na celý rok.
O autorce:
Adriana Dosedělová je vášnivá zahradnice, zdravotní sestra a redaktorka s více než 28 lety praxe. K přírodě ji vedla babička už od dětství, kde se učila pěstovat rostliny a pečovat o zvířata. Díky osobním zkušenostem s alergiemi a intolerancemi, které ji provázely celý život, a také z profesní praxe zdravotní sestry, se výborně vyzná v problematice zdraví a životního stylu. Tyto znalosti ji inspirovaly k testování a propagaci zahradničení šetrného k alergikům. Adriana propojuje odborné znalosti se srdcem a vášní, což se odráží v jejích stovkách článků i knize „Výtvarné nápady z papíru“. Na sociálních sítích inspiruje k životu v harmonii s přírodou a zdravím.
