Které rostliny zvládnou i těžkou půdu? Patří k nim například škornice (Epimedium sp.). Mají nízké nároky na pěstování (jsou vhodné pro začátečníky), vyhovuje jim stín pod vzrostlými stromy (ideální do podsadeb) a zvládají i sucho.
Foto: Shutterstock
Bohyška (Hosta sp.) je další rostlinou, kterou je možné pěstovat i v těžkých půdách. Existuje v mnoha odrůdách, které se liší zbarvením, panašováním a strukturou svých listů. Na pěstování je nenáročná, vyhovuje jí ale spíš polostín až stín a vlhčí půda.
Foto: Shutterstock
I čemeřice (Helleborus sp.) porostou v těžších půdách. Tyto trvalky mají rády stín a spíše sucho, daří se jim tudíž pod listnatými stromy nebo pod keři. Kvetou brzy zjara, a včely je proto milují. Pozor ale, jsou jedovaté.
Foto: Shutterstock
Pérovník pštrosí (Matteuccia struthiopteris) je kapradina vysoká až 120 cm, která se rozrůstá podzemními oddenky. Rostlina má ráda vlhkou humózní půdu (ale zvládne i těžší zeminu) v polostínu až stínu. Používá se jako podrost pod vyšší stromy, vysazuje se i k vlhkým zídkám, plotům apod.
Foto: Shutterstock
Svída krvavá (Cornus sanguinea) je keř dorůstající výšky 2 m. Má ráda slunce, roste ale i v polostínu. Půdu upřednostňuje vlhkou a zvládne i těžší zeminu. Kromě bílých květů a tmavých plodů je rostlina ozdobná i větvemi červené barvy, které vyniknou zvláště v zimě. Vysazuje se do skupin i samostatně.
Foto: Shutterstock
Hlohyně šarlatová (Pyracantha coccinea) je až 3 m vysoký stálezelený keř, který vytváří oranžové plody. Tyto drobné malvičky na zimu neopadávají. Rostlina je nenáročná a poroste i v těžší půdě na slunci nebo v polostínu. V zimě může namrzat, ale dobře obráží. Nejčastěji se vysazuje do živých plotů.
Foto: Shutterstock
Štědřenec odvislý (Laburnum anagyroides) je jedovatá dřevina vysoká 3 až 5 m. Kvůli dlouhým hroznům žlutých květů se označuje jako zlatý déšť. Uvítá sušší, osluněné místo a poroste i v kamenitých nebo těžších půdách. Vysazuje se jako solitéra nebo do skupin s jinými keři.
Foto: Shutterstock
Bříza bělokorá (Betula pendula) může dorůst i do 20 m. Její kůra je nejprve hnědá a hladká, později se mění na bílou a rozpukanou. Má ráda slunce i polostín a vlhčí humózní půdy (ale poroste i v těžších půdách). Její listy mají léčivé účinky.
Foto: Shutterstock
Borovice limba (Pinus cembra) vysazuje se hlavně v parcích a na veřejných prostranstvích. Může dorůst až do 20 m a její zpočátku vejčitá koruna časem prořídne. Typickým znakem limby je 5 jehlic ve svazečku. Dřevina potřebuje suché a slunné místo a zvládne i těžší půdu.
Foto: Shutterstock
Douglaska tisolistá (Pseudotsuga douglasii) je stálezelený mohutný jehličnan (dorůstá až do 50 m) pocházející ze Severní Ameriky. Jehlice douglasky jsou měkké a její šišky měří zhruba 8 cm. Rostlina vyžaduje vlhké a spíše kyselé půdy (mohou být i těžké) v polostínu.
Foto: Shutterstock
