Krávy ji poznají na první pohled, houbaři ji přehlížejí. V lesích roste až do konce listopadu a na jednom místě jí najdete celé houfy
Tip redakce
Při sběru hub si nálezy ukládejte odděleně od druhů, které bezpečně znáte. Pokud si u klouzku kravského nejste jistí určením, nechte ho na místě nebo se poraďte se zkušeným mykologem. Ani podobnost s jedlou houbou není zárukou bezpečnosti a k určení nestačí jediný znak.
Sběr hub v listopadu může přinést nečekaný poklad
V listopadu toho v lesích běžní houbaři už většinou moc nenajdou. Přesto ale mohou narazit na jednu zajímavou houbičku, která sice nepatří mezi aspiranty na královnu krásy, ale přesto stojí za povšimnutí.
Klouzek kravský (Suillus bovinus) patří do čeledi klouzkovitých a mezi hřibovité houby v širším smyslu. Je jedlý, ale jeho kuchyňská hodnota je spíše průměrná. Zajímavá je především tím, že roste často ve větších skupinách a houbaři ji přehlížejí, což je škoda. Sběr hub se díky ní může totiž mnohonásobně zlepšit.
Jak poznat klouzek kravský a nesplést si ho s jinou houbou
Klobouk klouzku kravského mívá obvykle průměr kolem 5 až 10 centimetrů. Zpočátku je vyklenutý, později se rozprostírá a může mít zvlněný okraj. Zbarvení se pohybuje od světle okrové a plavohnědé přes oranžovohnědou až po narůžovělé odstíny. Za vlhkého počasí bývá povrch lepkavý až slizký, za sucha naopak rychle osychá.
Typickým poznávacím znakem je spodní strana klobouku. Místo lupenů má houba poměrně široké, nepravidelné a hranaté póry, které mohou připomínat drobnou síťku. Jejich barva se mění od šedožluté přes okrovou až po olivově hnědozelenou. Rourky navíc sbíhají směrem na třeň. Ten je válcovitý, většinou podobně zbarvený jako klobouk a nemá prsten. Dužnina je okrová až nahnědlá a při tepelné úpravě může získat masově růžový odstín.
Kde a kdy klouzek kravský hledat
Jak už jeho výskyt napovídá, největší šanci na nález máme v borových lesích. Klouzek kravský vytváří soužití s kořeny borovic, tedy takzvanou mykorhizu. Daří se mu zejména v mladších borových porostech, na písčitých, chudších a kyselejších půdách. Objevuje se také na okrajích lesů a v místech s řidším porostem.
Hlavní období růstu připadá na léto a podzim, především na měsíce srpen až říjen. Podle počasí se s ním ale můžeme setkat i dříve nebo později, tedy i v listopadu. Často vyrůstá ve skupinkách, někdy dokonce v poměrně početných trsech. Zajímavostí je, že se v jeho blízkosti může objevovat také vzácnější slizák růžový, který je na mykorhize klouzku kravského paraziticky závislý.
Je klouzek kravský jedlý a stojí za sběr?
Ano, klouzek kravský je jedlý, jeho kuchyňská kvalita však není příliš vysoká. Ve srovnání s pravými hřiby nebo kvalitnějšími druhy klouzků má měkčí dužninu, méně výraznou chuť a při tepelné úpravě může pouštět poměrně hodně tekutiny. Starší plodnice navíc bývají rozměklé a snadno se rozpadají.
To ovšem neznamená, že nemá v kuchyni žádné využití. Mladé, pevné a zdravé houby se hodí především do směsí, kde doplní výraznější druhy. Dobře poslouží například do houbové polévky, omáčky nebo klasické smaženice. Pokud jich najdeme větší množství, můžeme si část úlovku připravit také do zásoby.
Jak klouzek kravský očistit a připravit v kuchyni
Při zpracování vybírejte především mladé a pevné plodnice, které nejsou červivé ani napadené plísní. Odřízněte znečištěnou spodní část třeně, odstraňte zbytky jehličí, mechu a zeminy a houby očistěte měkkým kartáčkem nebo nožíkem. Pokud je to nutné, krátce je opláchněte, ale nenechávejte je zbytečně namočené ve vodě.
Na rozdíl od některých jiných klouzků se pokožka klobouku u klouzku kravského odstraňuje poměrně obtížně. Není proto nutné se za každou cenu pokoušet ji sloupnout. Důležitější je odstranit poškozené a přestárlé části. U starších plodnic je vhodné zkontrolovat také spodní pórovitou vrstvu, která může být příliš měkká a rozbředlá.
Nejlepší je do směsí, polévek a smaženice
Klouzek kravský nemá tak výraznou chuť jako například hřib smrkový nebo pravý klouzek. Právě proto se nejlépe uplatní v kombinaci s aromatičtějšími houbami. Můžete ho přidat do klasické smaženice s vejci, houbového guláše nebo smetanové omáčky. Výborně se hodí také do bramboračky, kulajdy nebo houbové nádivky.
Při přípravě počítejte s tím, že houba obsahuje poměrně hodně vody a její dužnina snadno měkne. Nakrájené plodnice proto nejprve nechte na pánvi odpařit od přebytečné tekutiny a teprve potom přidejte máslo, cibulku, kmín nebo další suroviny. Houby vždy důkladně tepelně upravte. Syrové ani nedostatečně tepelně zpracované je nekonzumujte.
Poznámka autora
„Klouzek kravský je moje oblíbená podzimní houba. Ačkoliv některé studie tvrdí, že tato houba není v kuchyni žádný velký zázrak, moje zkušenosti jsou zcela opačné. Drobné plodnice jsou velmi chutné a nejraději je připravuji sterilované na kyselo. Skvěle chutnají i v polévce nebo omáčce.“
Jak klouzek kravský uchovat na zimu
Pokud se vám podaří při sběru hub najít větší množství mladých plodnic, můžete je uchovat několika způsoby. Vzhledem k měkčí konzistenci však není klouzek kravský ideální pro všechny tradiční metody zpracování.
- Zmrazení: Očištěné a nakrájené houby nejprve podusíme na pánvi, necháme odpařit přebytečnou vodu a po vychladnutí je rozdělíme do menších porcí. Zamrazíme je v uzavíratelných nádobách nebo sáčcích.
- Sušení: Klouzek kravský lze také sušit. Počítejme ale s tím, že jeho chuť není příliš výrazná. Sušené houby můžeme později přidávat do polévek a omáček.
- Tepelně upravená směs: Praktickou možností je připravit houbovou směs s dalšími druhy, podusit ji a zamrazit po jednotlivých porcích.
Na co si dát při sběru pozor
Přestože je klouzek kravský jedlý, nesbírejte houby, u kterých si nejste jistí určením. Podobat se mu mohou například jiné druhy klouzků, zejména klouzek zrnitý nebo klouzek strakoš. Od klouzku zrnitého ho odlišují především výrazně větší a nepravidelné póry, zatímco strakoš má typický šupinatě vláknitý povrch klobouku. Některé podobné znaky se však mohou překrývat, proto nestačí spoléhat na jediný rozlišovací znak.
Sbírejte pouze čerstvé, zdravé a správně určené plodnice. Staré, rozměklé, plesnivé nebo silně červivé houby nechte při sběru hub v lese. Pokud si nejste jistí, můžete se obrátit na zkušeného mykologa nebo houbařskou poradnu. Ani jedlá houba totiž není automaticky vhodná ke konzumaci v jakémkoliv stavu.
I nenápadná houba může rozšířit váš kuchyňský repertoár, pokud ji bezpečně poznáte, vyberete zdravé plodnice a správně je připravíte.
