Máte doma 20 stupňů, a přesto je vám zima? Odborníci vysvětlují, proč nestačí otočit termostat
Tip topenáře
Pokud máte pocit, že termostat ukazuje víc, než kolik skutečně cítíte, pořiďte si samostatný pokojový teploměr. Položte ho přibližně do výšky jednoho metru, dál od radiátoru, okna i přímého slunce. Po několika hodinách porovnejte naměřenou hodnotu s údajem na termostatu. Snáze tak zjistíte, zda je problém v nastavení, nebo v samotném rozložení tepla.
Proč vám může být zima, i když termostat ukazuje 20 stupňů a topení v bytě jede
Máte pocit, že je doma chladno, přestože pokojový termostat ukazuje příjemných 20 °C? Nebo se naopak v ložnici nedá pořádně spát, protože je v ní příliš teplo? Problém nemusí být v samotném topení. Důležité je totiž rozlišovat mezi skutečnou teplotou vzduchu v místnosti, požadovanou teplotou nastavenou na termostatu a čísly na termostatické hlavici radiátoru. Každá z těchto hodnot znamená něco jiného. Jak nastavit topení v bytě?
Kolik stupňů má být v obýváku, ložnici a koupelně
Ne všechny místnosti potřebují stejnou teplotu. Zatímco v obýváku trávíme velkou část dne a oceníme příjemné teplo, v ložnici se nám obvykle lépe spí při nižší teplotě. Koupelna naopak vyžaduje vyšší tepelný komfort, zejména při ranní hygieně nebo večerním sprchování.
V obytných místnostech, jako jsou obývací pokoj, pracovna nebo dětský pokoj, se doporučuje přibližně 20 až 22 °C. V ložnici bývá příjemnějších 16 až 18 °C. Koupelna může mít kolem 22 až 24 °C, zatímco na chodbě obvykle postačí 15 až 17 °C. Jde o orientační hodnoty, které je potřeba přizpůsobit konkrétnímu bytu, jeho zateplení i potřebám obyvatel.
Teplota na termostatu není totéž co teplota v místnosti
Pokojový termostat slouží především k regulaci vytápění. Nastavíte na něm požadovanou teplotu a zařízení podle naměřených hodnot rozhoduje, kdy má topení zapnout nebo vypnout. Pokud například nastavíte 21 °C, neznamená to, že radiátory budou neustále hřát na stejný výkon. Termostat pouze hlídá dosažení požadované teploty v místě, kde je umístěný.
Právě jeho poloha přitom může výrazně ovlivnit výsledek. Ideálně by měl být přibližně 1,2 až 1,5 metru nad podlahou, mimo přímé sluneční záření, průvan a dosah jiných zdrojů tepla. Pokud ho umístíte například poblíž radiátoru nebo na slunnou stěnu, může naměřit vyšší teplotu, než jaká skutečně panuje ve zbytku místnosti. Topení se pak vypne dříve, než se byt dostatečně vyhřeje.
Co znamenají čísla 1 až 5 na termostatické hlavici radiátoru
Dalším zdrojem nedorozumění jsou čísla na termostatických hlavicích. Mnoho lidí se domnívá, že vyšší číslo znamená rychlejší nebo intenzivnější topení. Ve skutečnosti hlavice nastavuje přibližnou teplotu, kterou má udržovat v okolí radiátoru. Jakmile jí dosáhne, začne omezovat průtok teplé vody.
Orientačně odpovídá stupeň 3 teplotě kolem 20 °C, stupeň 4 přibližně 24 °C a nejvyšší stupeň 5 může znamenat až 28–30 °C. Stupeň 1 obvykle udržuje teplotu kolem 12 °C a stupeň 2 přibližně 16 °C. Hvězdička označuje protimrazovou ochranu, která brání úplnému promrznutí prostoru. Přesné hodnoty se mohou podle výrobce a typu hlavice lišit.
Jak nastavit topení přes den, v noci a během nepřítomnosti
Největší chybou bývá úplné vypínání topení při každém odchodu z domova a následné intenzivní vytápění po návratu. Vychladnout totiž nemusí jen vzduch, ale také stěny, podlahy a nábytek. Jejich opětovné prohřátí pak trvá déle a pocit příjemného tepla se dostavuje pomaleji.
Lepší je využívat mírný teplotní útlum. Když jste přes den v práci, můžete požadovanou teplotu snížit přibližně o 1 až 2 °C. Podobně lze postupovat v noci, kdy většina lidí ocení chladnější ložnici. Při delší nepřítomnosti je vhodné vytápění omezit, ale nenechat byt zbytečně vychladnout. Světová zdravotnická organizace doporučuje v chladném období udržovat vnitřní teplotu alespoň kolem 18 °C, zejména kvůli zdraví zranitelných skupin obyvatel.
Kdy přidat na topení a kdy je problém úplně jinde
Pokud vám doma připadá chladno, nemusí být řešením okamžité otočení termostatu na vyšší hodnotu. Často stačí zkontrolovat, zda radiátor nezakrývá dlouhý závěs nebo nábytek a jestli kolem něj může volně proudit vzduch. Pozornost věnujte také těsnění oken a dveří, protože i nenápadný průvan dokáže výrazně snížit tepelný komfort.
Problémem mohou být rovněž studené rohy místností, kondenzace vody na oknech nebo příliš vysoká vlhkost. Tyto projevy mohou souviset s nedostatečným větráním, tepelnými mosty nebo špatnou cirkulací vzduchu. Pokud radiátor hřeje jen částečně, může být potřeba odvzdušnění nebo kontrola ventilu. Teprve po odstranění podobných nedostatků má smysl hledat ideální nastavení teplot.
Krátké větrání pomůže udržet teplo i zdravé prostředí
Ani v zimě bychom neměli zapomínat na pravidelnou výměnu vzduchu. Dlouhodobě zavřená okna zvyšují vlhkost a zhoršují kvalitu vnitřního prostředí. Místo několikahodinového větrání na mikroventilaci je lepší několikrát denně krátce a intenzivně otevřít okna dokořán. Během větrání je vhodné dočasně stáhnout termostatickou hlavici, aby radiátor zbytečně nereagoval na příliv studeného vzduchu. Jakmile okna zavřete, vraťte nastavení na původní hodnotu.
Chytré zónování může snížit účty za vytápění
Nejúspornější nastavení nemusí znamenat, že budete mít ve všech místnostech stejně chladno. Naopak. Rozumné je přizpůsobit vytápění bytu tomu, jak jednotlivé pokoje používáte. V obýváku udržujte příjemnou teplotu během dne, v ložnici dopřejte chladnější prostředí a koupelnu si podle potřeby krátce přitopte před sprchováním.
Pokud máte programovatelný termostat nebo chytré termostatické hlavice, můžete jednotlivé režimy automatizovat. V běžném bytě ale často stačí správně nastavit hlavice, odkrýt radiátory a pravidelně větrat. Právě tyto zdánlivé drobnosti mohou rozhodovat o tom, zda budete mít doma příjemné teplo, aniž byste zbytečně vytápěli místnosti, ve kterých se právě nezdržujete.
K příjemnému teplu doma často nevede vyšší číslo na termostatu, ale správné nastavení a odstranění drobných chyb, které zbytečně zvyšují účty za energie.
