Překvapivé rady od mykologů: Houby rostou i v zimě, kvůli igelitce přijdete o úlovek a chráněné druhy nechte v lese

Proč je sbírání hub českou vášní číslo jedna

Češi jsou národ houbařů a spousta cizinců nám naše možnosti při sběru hub nejen závidí, ale jsou také přímo ohromeni. Proč? Protože s nadsázkou by se dalo říci, že co Čech, to houbař specialista. Máme většinou buď obecné znalosti rozlišovat houby jedlé, nejedlé a jedovaté, a je mezi námi také mnoho mykologů, kteří rozeznají Boletus regius (hřib královský) od hřibu kováře pouhým pohledem. 

Ovšem, je mezi námi také mnoho těch, kteří by rádi houby sbírali, ale nemají žádné zkušenosti s tím, jak houby sbírat a jak je poznávat. Máme pro vás několik rad.

Pozor na chráněné druhy: Tyto houby nikdy netrhejte

• Některé vzácné houby jsou chráněné zákonem, a proto se nesmí sbírat.
• Nevystavujte je zbytečnému riziku poškození, nepoškozujte ani jejich okolí. Nešlapejte na ně.
• Nesbírejte je a nechte je růst.
• Pokud je najdete, vyfotografujte je a zašlete fotografii příslušným odborníkům. 
• Nejezděte na místa, kde se vzácné druhy hub vyskytují, abyste je nepoškodili.

Mezi nejznámější vzácné houby patří například:

• Lanýže - například lanýž bílý nebo lanýž černý jsou jedny z nejdražších a nejvyhledávanějších hub na světě. Rostou pod zemí a k jejich sběru se často využívají speciálně cvičení psi.
• Hřib královský je v České republice velmi vzácný a chráněný. Roste převážně v teplých oblastech pod duby.
• Hřib siný je vzácná houba, která při poškození okamžitě silně zmodrá. Často se vyskytuje ve smíšených lesích na vápencových půdách.
• Hřib Fechtnerův je druh hřibu s šedým kloboukem a narůžovělou nohou, která při dotyku modrá.
• Muchomůrka císařka je velmi vzácná a chutná muchomůrka s oranžovým kloboukem, chráněná i přes svou jedlost.
• Hřib moravský - hřib s žlutým kloboukem a jemně tečkovanou nohou je endemitem naší země, roste pouze v České republice a na Slovensku.

Výbava houbaře: Co si vzít s sebou, aby se sbírání hub povedlo

Rozhodně pevnou obuv a dobré oblečení pro daný den a počasí. A také se bude hodit proutěný košík, případně děrovaný kbelíček, papírová taška a podobné "zavazadlo". V nejhorším případě, pokud vyběhnete do lesa jen tak na pár minut, se můžete vybavit i igelitovou taškou. Pamatujte si ale, že houby v ní nesené je  nutné v co nejkratší době přesunout do vhodnějšího obalu, který je plně prodyšný a houby se v něm nemohou zapařit.

A houbařský nůž. Ten je nezbytný. Nikdo jistě nechce nosit z lesa houby, obalené hlínou, jehličím, mechem nebo slimáky. Velmi vhodný je skutečný houbařský nůž, který je vybaven jednou nebo dvěma čepelemi a pevným štětečkem. Ten je pro očištění hub velmi praktický.

A kromě nože si vezměte nabitý telefon. Pokud se ztratíte, záchranné složky jsou schopny vás podle lokátoru v telefonu najít a navrátit do civilizace.

Správný čas na sbírání hub: Po dešti a při ideální teplotě

Houby překvapivě rostou po celý rok, a dokonce i v zimě. Záleží na tom, na jaké druhy hub se chcete "specializovat". Všeobecně ale platí, že houby nejvíce rostou po deštích, kdy jsou lesy provlhlé a podhoubí má šanci na vývoj. Ještě to chce příjemné teploty okolo 15 °C, které houbám náramně svědčí. Nejlepší doba pro růst hub je zhruba 7 až 10 dní po vydatném dešti.

Houby, které rostou podle ročního období:

• na jaře jsou to nejčastěji čirůvky májovky nebo smrže
• v létě to jsou různé druhy včetně prvních hřibů, kozáků a lišek
• na podzim je hlavní houbařská sezóna
• v zimě lze najít třeba hlívu ústřičnou nebo penízovku sametonohou

Kde hledat houby: Tajemství oblíbených míst zkušených houbařů

Rozumí se samosebou, že do lesa. V každém lese rostou houby, někde víc a někde méně. Správný houbař svá místa většinou neprozradí, ale v hlavní sezóně poznáte podle aut na parkovištích u lesa, že rostou. Vše je v podstatě o náhodě. Málokdo vám řekne, že nejvíc hub je za krmelcem doprava nebo u Černé sluje. 

Pokud si nejste jisti, prostě si udělejte procházku do nejbližšího lesa a uvidíte sami. Buď najdete nebo nenajdete. Třetí možnost už není.

Jaké houby bezpečně sbírat a kterým se raději vyhnout

Základní znalosti jedlých i jedovatých hub už máme všichni díky školní výuce. Neuškodí si samozřejmě o houbách něco přečíst nebo si pustit poučné video. Hřiby, kozáky, křemenáče, lišky nebo klouzky pozná asi každý. A stejně tak poznáme muchomůrku červenou, která je jedovatá (ostatně kromě muchomůrky růžovky jsou jedovaté i všichni další zástupci této skupiny).

Pokud si nejste jisti, že to, co jste našli, je jedlé a bezpečné, můžete houbu sebrat a odnést do nejbližší mykologické stanice, kde vám poradí. A nebo nechat houbu na místě a pouze si jí vyfotit. Fotku pak lze opět konzultovat s odborníky. Sice existují některé mobilní aplikace, které umí houby rozeznávat, nejsou ale 100 % spolehlivé a člověk by se k jejich "názoru" neměl upínat nějak sveřepě.

Našli jste houbu, s jistotou jste určili, že je jedlá, a chcete jí vyjmout z mechu a vložit do košíku. Houby se mohou buď "vyšroubovat" nebo odříznout nožičku. Oba způsoby jsou ohleduplné k podhoubí, které by se mělo posléze zakrýt mechem nebo listím. Někdo na místě nechává celé nožičky a sbírá jen hlavy. Není to nic špatného, noha houby brzy zetlí a rozloží se, případně si na ní pochutná lesní zvěř či hmyz.

Sbírejte opravdu jen ty druhy, které bezpečně poznáte. Nemá smysl riskovat zdraví i život kvůli neznámým houbám, které sice krásně vypadají, ale mohou být smrtelně jedovaté. Také si pamatujte, že některé druhy hub jedlých jsou podobné těm nejedlým a může snadno dojít k jejich záměně.