Osobnosti Vánoc: Bez tohoto člověka by žádný vánoční stromek nebyl. A většina lidí to netuší
Než se objevil vánoční stromek: Zeleň, jablka a středověké rituály
Myšlenka přinést si domů kus zeleně v nejtemnější části roku je starší než křesťanství. Už ve starověku lidé zdobili obydlí větvemi jako symbolem života, který vzdoruje zimě. Ve středověké střední Evropě se pak objevují takzvané rajské stromky – jehličnany zdobené jablky, ořechy a oplatkami. Tyto stromky souvisely se svátkem Adama a Evy, který připadal na 24. prosince.
Zpočátku šlo hlavně o veřejnou záležitost. Stromky stály na náměstích, v cechovních domech nebo před kostely. Teprve postupně se přesouvaly do měšťanských domácností. Už na začátku 15. století máme zmínky o ozdobených stromech ve Freiburgu a Štrasburku, kde se dokonce řešilo, že lidé kvůli výzdobě nadměrně kácejí lesy.
Jedna zimní noc a hvězdy mezi stromy: Legenda o Lutherovi
S Martinem Lutherem se pojí známý, i když historicky neověřený příběh. Reformátor se prý jednou vracel domů zimní nocí, když ho okouzlil pohled na hvězdy zářící mezi tmavými siluetami jehličnanů. Aby ten obraz přiblížil svým dětem, měl pokácet stromek, přinést ho domů a ozdobit svíčkami.
Jistotu, že se to skutečně stalo, nemáme. Ale tenhle příběh přesně zapadá do Lutherova uvažování. Martin Luther celý život usiloval o to, aby víra nebyla vzdáleným církevním rituálem, ale součástí každodenního života. Stromek v obýváku je v tomhle smyslu dokonalým symbolem. Nebe přenesené do domácnosti.
Revoluce Vánoc: Víra se stěhuje z kostela do obýváku
Reformace nebyla jen teologický spor o odpustky. Pro Martina Luthera šlo o zásadní změnu vztahu lidí k víře. Překládá Bibli do němčiny, aby jí rozuměli běžní lidé. Odmítá myšlenku, že duchovní život patří jen kněžím. Důraz klade na rodinu, domácnost a osobní prožívání víry.
Vánoce se v tomto pojetí přirozeně přesouvají z kostela ke kuchyňskému stolu. Modlitba, vyprávění biblického příběhu, zpěv. To všechno se odehrává doma. Vánoční stromek do toho zapadá dokonale jako vizuální středobod rodinného rituálu.
Koledy u stromku: Jak se Vánoce staly rodinným svátkem
Když se mluví o vlivu Martina Luthera na Vánoce, často se zapomíná na hudbu. Luther psal písně v lidovém jazyce a na melodie, které byly snadno zapamatovatelné. Nechtěl, aby zpíval jen církevní sbor, ale celá rodina.
Právě tohle nastavení (společné zpívání doma, u stromku, s dětmi) formovalo protestantské pojetí Vánoc. Koledy přestaly být výsadou kostela a staly se součástí domácí atmosféry. Bez této změny bychom dnes možná Vánoce stále vnímali spíš jako formální bohoslužbu než jako rodinný svátek.
Královská móda, která změnila Vánoce celému světu
Zvyk zdobit vánoční stromek se z protestantských oblastí Německa šířil dál. První jasné písemné doklady o stromcích v domácnostech pocházejí ze Štrasburku. Konkrétně roku 1605. Stromy byly zdobené ovocem, sladkostmi, perníky a později i svíčkami.
Katolická církev byla zpočátku zdrženlivá. Stromek připomínal pohanské symboly a nehodil se do tradiční liturgie. Postupně ale vzniká křesťanský výklad: věčně zelené jehličí jako symbol života, dřevo jako připomínka Krista a špice stromu směřující k nebi.
Královská móda, která změnila Vánoce celému světu
Skutečný průlom přichází až v 19. století. Britská královna Viktorie a její manžel Albert, původem z Německa, se nechávají vyfotografovat s dětmi u vánočního stromku. Obrázek obletí tisk a stromek se stává módou napříč Evropou.
Němečtí emigranti pak berou tradici s sebou do Spojených států. Tam se stromek postupně zbavuje čistě náboženského významu a mění se v dekorativní a rodinný symbol. Ozdoby z popcornu, ořechů nebo bavlny nahrazují jablka a oplatky.
Co z Lutherova odkazu žije ve Vánocích dodnes
Martin Luther řešil, jak přiblížit dětem nebe. My dnes řešíme uhlíkovou stopu, plast versus živý stromek a spotřebu elektřiny. Technologie se změnily, princip zůstal. Stromek má vytvořit atmosféru, zpomalit čas a stáhnout rodinu na jedno místo.
Ať už legenda o prvním stromku patří skutečně Martinu Lutherovi, nebo ne, jeho vliv je zřejmý. Bez reformace by Vánoce možná zůstaly hlavně církevním obřadem. Díky ní jsou dnes svátky především domácí, hlučné, světelné a plné drobného chaosu.
