Podivná jména rostlin, která vás vyděsí i rozesmějí: Tyto rostliny byste podle názvu raději obešli obloukem

Proč mají některé rostliny tak podivná a děsivá jména?

Rychlý přehled

  • Podivná jména rostlin vznikla z lidových pozorování
  • Názvy často popisují vzhled nebo účinky
  • Některé znějí děsivě, ale jsou neškodné
  • Za názvy se skrývají zajímavé příběhy

Tip redakce

Nebojte se názvů. Podivná jména rostlin často jen popisují vlastnosti, ne skutečné nebezpečí.

Podivná jména rostlin: Proč vznikla a co skutečně znamenají

Podivná jména rostlin nejsou žádnou náhodou ani výstřelkem moderní doby. Naopak, většina z nich vznikala už ve středověku nebo ještě dříve, kdy lidé pojmenovávali rostliny podle vzhledu, vůně, účinků nebo třeba podle toho, jak na ně působily. Nešlo o estetiku, ale o praktické rozpoznání. Podivná jména rostlin nám dnes mohou znít úsměvně nebo bizarně, ale odrážejí způsob, jakým lidé kdysi vnímali svět kolem sebe. Byla praktická, obrazná a často i poetická – i když někdy trochu drsná. Ať už jde o „smrduté“, „krvavé“ nebo „všivé“ názvy, jedno je jisté: krása rostlin tím nijak neutrpěla. Jak by řekl William Shakespeare: „Co je po jméně? Co růží zvou, i zváno jinak vonělo by stejně.“

  • Odborné botanické názvy rostlin začali systematicky zavádět vědci až v 18. století, především díky švédskému přírodovědci Carlu Linnému. Lidová pojmenování se však někdy otiskla i do názvů odborných a přežila dodnes.

Jak vznikl název hadí mord a čemu lidé věřili?

Hadí mord španělský, správně černý kořen (Scorzonera hispanica), byl kdysi považován za prostředek proti hadímu uštknutí. Název hadí mord španělský zní skoro hrozivě, ale jeho původ je docela logický. Lidová pověst dokonce pravila, že pokud vložíte kořen rostliny hadovi do tlamy, had uhyne. Kromě uštknutí hadem se černým kořenem léčil i dýmějový mor. Dnes už víme, že účinky proti hadímu uštknutí jsou spíš legendou, ale jméno zůstalo.

  • Hadí mord španělský je poměrně nenápadná rostlina s úzkými listy a žlutými květy, podobnými tak trochu pampeliškám. Roste především na suchých loukách a stepních stanovištích. Najdete jej na teplejších stanovištích a patří k ohroženým druhům naší přírody.

Podivná jména rostlin: Hnilák a jeho zvláštní způsob života

Hnilák smrkový (Monotropa hypopitys) je rostlina, která vypadá jako z jiného světa. Nemá chlorofyl, proto nemá jako ostatní rostliny barvu zelenou, ale je bledě žlutá až nahnědlá a vyrůstá v lesích, často pod smrky. Její jméno odkazuje na způsob života a výživy. Hnilák se živí rozkládajícími se organickými látkami prostřednictvím hub, což lidé dříve vnímali jako „hnilobný“ způsob existence. Ve skutečnosti jde o fascinující příklad symbiózy mezi rostlinou a houbou.

  • Hnilák smrkový se u nás vyskytuje vzácně, roztroušeně ve vyšších polohách. Roste nejčastěji ve společnosti čirůvek pod jehličnany. Je zařazen v červeném seznamu ohrožených rostlin ČR.

Vtipné, ale pravdivé: Jednu řeřichu jíte na chlebu a druhou pěstujete ve vodě

www.nkz.cz

Proč kakost „smrdí“ a co tím název prozrazuje?

Kakost smrdutý (Geranium robertianum), lidově čapí nůsek, čapina nebo kyčník. Kupodivu odborné jméno rostliny zní mnohem zajímavěji než lidová pojmenování. U kakostu smrdutého je původ jména naprosto přímočarý. Když promnete jeho listy, ucítíte výrazný, pro většinu lidí nepříjemný zápach. Přestože jeho vůně není zrovna lákavá, v lidovém léčitelství měl své místo. Používal se k výrobě mastí na kožní problémy.

  • Kakost smrdutý s růžovými květy roste běžně ve stínu, podél cest nebo na okrajích lesů. V Česku se kakost smrdutý vyskytuje poměrně hojně, od nížin až po horské oblasti.

Podivná jména rostlin: Krvavec a jeho léčivá minulost

Krvavec toten (Sanguisorba officinalis), lidově kominíček, dostal své jméno díky tmavě červeným květům, které připomínají kapky krve. Latinský název „Sanguisorba“ doslova znamená „pohlcující krev“. České jméno „krvavec“ vzniklo díky schopnosti rostliny zastavovat krvácení a druhové jméno „toten“ zase získala rostlina díky podobnosti tvaru květu s paličkou na bubnování, pro kterou měla staročeština právě výraz toten.

  • Krvavec toten roste hojně na vlhkých loukách po celém území naší republiky, od nížin až po horské oblasti. Vykvétá od konce jara do začátku podzimu.

KVÍZ: jak dobře znáte lidové názvy bylin

www.nkz.cz

Co je mordovka a proč má tak drsné jméno?

Mordovka nachová pravá (Phelipanche purpurea) neboli záraza nachová patří mezi parazitické rostliny. Nemá vlastní zdroj živin a napojuje se na kořeny jiných rostlin, na řebříčky (Achillea). Obě jména odkazují právě na její parazitický způsob života. Rostlina jako by „zarážela“ jiné rostliny v růstu nebo je přímo „morduje“.

  • Nachově zbarvené květy mordovky jsou nápadné nafialovělým zbarvením, ale samotná rostlina je spíš nenápadná jakoby vybledlá. Patří ke kriticky ohroženým druhům naší přírody. Roste vzácně v teplejších oblastech.

Podivná jména rostlin: Puchýřník vás nepřekvapí tím, co čekáte

Puchýřník křehký (Cystopteris fragilis) je drobná kapradina, kterou najdete ve skalách, sutích nebo vlhkých lesích. Jméno puchýřník souvisí s tvarem výtrusnic, které připomínají malé puchýřky. Druhový název křehký pak odkazuje na jemnou strukturu celé rostliny, která se snadno poškodí.

  • Puchýřník křehký je kapradina, která se u nás hojně vyskytuje ve vlhkém polostínu lesů, od nížin po pahorkatiny.

Podivná jména rostlin: Všivec a jeho neprávem špatná pověst

Všivec lesní (Pedicularis sylvatica) si své jméno vysloužil kvůli dávné pověře, že způsobuje vši u dobytka. Druhové jméno „lesní“ je však trochu zavádějící. Rostlina se nevyskytuje v lese, protože je výrazně světlomilná.

  • Ve skutečnosti jde o poloparazitickou rostlinu s růžovými květy, která roste na vlhkých loukách a v lesích. Název je tedy spíš ukázkou lidové fantazie než reality.

Podivná jména rostlin možná zní zvláštně, ale právě díky nim si přírodu zapamatujete mnohem snáz.

Podivná jména rostlin vás pobaví i překvapí, podívejte se do galerie.

GALERIE: Podivná jména rostlin vás šokují. Tohle byste podle názvu nečekali

O autorce:

Simona Sedláčková svou vášeň pro zahradničení a kreativní tvorbu přetavila do profesionální kariéry. Autorka už více než 20 let publikuje články z oblasti zahrady, pěstování, péče o rostliny a tvoření nejen z přírodních materiálů. Nejprve psala pro tištěné časopisy, později publikovala na webech, které se věnují zahradám, nyní píše pro web Naše krásná zahrada, kde čtenářům přináší praktické rady, sezónní tipy i návody. Má bohaté zkušenosti s domácím tvořením i přírodními postupy bez chemie.

Video tipy pro spokojenou zahradu od redakce Naše krásná zahrada