Dušičky už na hrob vážně nepatří: ze hřbitova domů ale raději nic nenoste
Při samém předvánočním shonu nesmíme zapomenout zajít také na hřbitov a vánočně ozdobit také hroby. Správně bychom to měli stihnout nejpozději na první adventní neděli, která celý advent odstartuje. Nejprve na hrobě odstraníme dušičkovou výzdobu, ať již jste tam dali věnec, rostliny či květináče s chvojím, dušičková výzdoba sem již nepatří, dokonce i chryzantémy vzaly díky mrazivému počasí jistě za své. Veškeré tyto dekorace byste měli vyhodit do přistavených kontejnerů či popelnic na odpad, které jsou součástí každého hřbitova. Pověra praví, že domů byste ze hřbitova neměli nic odnášet zpět, vše by zde mělo zůstat, pokud si totiž vezmete domů třeba nějaký věnec zpět, říká se, že spolu s ním si domů můžete přinést také zbloudilé duše, které vám doma mohou dělat neplechu. Takže proč to riskovat, že? Pokliďte okolí hrobu i hrob samotný, a to především od spadaného listí, máte-li zde nějaké rostliny, ty můžete zastřihnout. Vlhkým hadříkem otřete náhrobní kámen, lucerničku, zkrátka vše, co je třeba. Máte uklizeno? Fajn, teď přijde to hlavní – svícen.
Svícen na hrob je jiný, než ten do bytu: svíčku na něm nezapalujeme
Svícny na hrob mají trochu jiná pravidla výroby, nicméně základ je vesměs podobný, jako u svícnu na štědrovečerní stůl. Rozdíl je v tom, že je mnohem větší, je spíše do délky a svíčka se nezapaluje, hrozí totiž riziko požáru. Pro jeho výrobu potřebujete opět chvojí, ale zde už můžete použít jakékoliv chvojí z jehličnanů, klidně smrk či borovic, které venku, na hrobě, přes zimu rozhodně neopadají, jako by tomu bylo v teplém bytě. Jednotlivé větvičky si stříhejte delší, cca kolem 30 cm, ale i kratší, dlouhé větve totiž využijete pro vytvarování svícnu. Dále potřebujete zelenou, aranžovací hmotu pro živé rostliny a buď nějakou misku, nebo dnes již zakoupíte hmotu připravenou přímo v misce. Svíčka na hrob se používá většinou dlouhá, kónická, v různých barvách, nejčastěji červená, bílá, zlatá či stříbrná. Použít můžete klidně i krátkou, válcovitou svíčku. A pak samozřejmě různé dekorace, záleží, co máte doma nebo kolik jste ochotni za dekorace utratit.
Jak svícen na hrob vyrobit a čím ho ozdobit: důležitý je tvar svícnu
Svícen na hrob je větší a spíše do délky, je to proto, aby dobře vynikl na náhrobní desce. Aranžovací hmotu dejte do kyblíku s vodou, aby se hmota nasákla a udržela chvoj co nejdéle živou. Jakmile je nasáklá, připevníme do misky a zapichujeme jednotlivé větvičky chvoje. Dolů patří nejdelší větve a směrem nahoru se jejich velikost zmenšuje. Pokud máte ozeleněno, zkontrolujte, zda někde není vidět aranžovací hmota, či samotná miska. Jakmile máme takový základ, připevníme svíčku, která patří doprostřed. Svíčku stačí zapíchnout do aranžovací hmoty, většinou dobře drží sama o sobě. Jakmile je umístěna svíčka, začneme se zdobením. Buď ozdoby ladíte do staročeska, nebo spíše preferujete modernější pojetí, případně vytvoříte mix obou variant. Ačkoliv se jedná o svícen na hřbitov, i zde je povolen třpyt a lesk v podobě flitrů, ozdob a dekorací, protože Vánoce přece jsou třpytivé a plné lesku a můžete si to dovolit i zde, na hřbitově. Důležité je vyvarovat se svítivých či dokonce fosforeskujících barev ať již na svíčkách, tak na dekoracích. Jejich použití není na tomto místě estetické. Ve svícnu na hrob nezapomeňte na šišky, zde můžete použít šišky smrkové, které navážete na drát a zapíchnete mezi chvoj do aranžovací hmoty. Jakmile máte nazdobeno, šišky či chvoj můžete zaprášit umělým sněhem.
Než odejdete ze hřbitova, nezapomeňte to nejdůležitější
Pokud máte umístěn svícen, nejlépe uprostřed, aby vynikl, nikdy nezapomeňte zapálit svíčky. Klidně jich zapalte více, máte-li skleněné lucerničky nebo svícny. Jediné, nač pamatujte je, že svíčku na svícnu na hrob nesmíte zapalovat. Je zde totiž velké riziko, že od jiskry může chytit celý svícen a oheň se pak může rozšířit i na sousední hroby.
O autorce:
Vystudovala Zahradní inženýrství na České zemědělské univerzitě v Praze a již přes 20 let působí jako zahradní architektka. Její koníček se zároveň stal i její profesí, založila úspěšnou, realizační firmu, která svým zákazníkům ukazuje, že krásnou a udržovanou zahradu může mít každý, stačí jen vědět, jak na to. Své odborné znalosti a zkušenosti sdílí také na sociálních sítích a těší ji zájem fanoušků o rostliny a přírodu kolem nás. Zahradnímu oboru propadla natolik, že jej řadu let vyučovala na středních školách a vychovala tak několik generací mladých a perspektivních zahradníků.