Takto slavili Halloween naši předkové: Jak vypadaly původní oslavy na českých dvorech? Zapomeňte na plastové kýče
Konec plastového hororu: Pravý Halloween začíná na zahradě
Když dnes procházíte obchody, máte pocit, že Halloween nevznikl ani tak v Americe, ale v továrně na plasty. Kostlivci koulí lebkou, netopýři blikají, pavouci s děsivýma očima se lesknou jak vánoční ozdoby a mezitím plastové oranžové dýně. Tyto halloweenské dekorace svítí na sto metrů, ale nějakou romantiku v duši v nich nehledejte. Tyto halloweenské dekorace tu jsou pouze k tomu, aby z vaší peněženky vytáhly co nejvíce peněz. A přitom, kdybychom se drželi našich původních tradic, stačí sáhnout po tom, co najdeme na zahrádkách - a rázem máme výzdobu s vůní podzimu, bez zbytečného utrácení a ještě i s kapkou historie.
Jak slavili naši předkové: Světlo svíček místo blikajících dýní
Ještě než se do Evropy dostaly dýně a karnevalové masky, slavili naši předkové konec léta a příchod zimy. Kelti tomu svátku říkali Samhain, Slované Dziady a později Kračun. Nicméně, ať už se svátek jmenoval jakkoli, měl společné téma - loučení se s úrodou, vzpomínku na zesnulé a přivítání temnoty s respektem, ne se strachem.
A jak se tehdy zdobilo? Místo oranžových dýní přišla ke slovu řepa, vodnice, ředkev, mrkev nebo cibule. Vyřezané kořenové „hlavičky” s uhlíkem nebo plamínkem svíčky uvnitř sloužily k ochraně domů (byly to tzv. světlušky duší). V podstatě šlo o první halloweenské dekorace v historii, jen trochu rustikálnější.
Řepa, ořechy a jablka: Kouzlo, které porazí i nejdražší dekorace
Jen si to představte: venku mlha, oheň praská a po okolí se mihotá světlo vyřezaných řep. Žádné blikající strašidlo na baterky, ale poctivý kus zeleniny s duší. Naši předkové byli mistry recyklace dávno předtím, než se to stalo trendy. Jednoduše, co nesnědli, z toho něco vyrobili. Halloweenské dekorace se dělaly z kořenové zeleniny, z klasů nebo z jablíček.
Kromě luceren z řepy nebo vodnice se také vyráběly i jednoduché závěsné ozdoby ze sušené úrody, tedy z jablek, ořechů a jeřabin, případně z chmelových šištic. Nešlo jen o parádu - věřilo se, že tyto dary přírody přináší do domu klid, ochranu a prosperitu.
Kouzlo podzimní hojnosti: Chmel, obilí a dekorace s vůní slámy
Když se řekne česká podzimní výzdoba, málokdo by si ji spojil s kukuřičnými klasy nebo chmelem. A přitom právě tyto materiály jsou přirozenou součástí podzimní hojnosti. Naši předkové zdobili stodoly a domy snopy obilí, věnci ze slámy, chmelovými copánky, které měly chránit úrodu i rodinu před zlými duchy.
Když se nad tím zamyslíte - není to vlastně mnohem hezčí než igelitové pavučiny z diskontu? Kousek přírody, kousek minulosti a výsledek, který voní slámou a sušeným ovocem.
Halloween po česku: Dekorace, které mají duši (a žádný plast)
Jestli je vám současný Halloween cizí, zkuste si letos vytvořit halloweenské dekorace „po česku”. Místo dýně můžete vyřezat pořádný tuřín, vyrobit si řetěz ze sušených jablek, udělat si věnec z klasů a šípků. Na stůl si do mísy s ořechy postavte lucernu - ty totiž podle pověstí přináší štěstí a plodnost.
Nejenže tak uctíte tradice, které tu byly už dávno před křesťanstvím, ale ještě budete mít halloweenské dekorace, které budou vypadat originálně, přirozeně a ekologicky. A kdo ví, třeba s nimi přitáhnete domů i pár dobrých duchů, kteří vám pomohou s úklidem.
Halloween po česku: Dekorace, které mají duši (a žádný plast)
Nemusíte se rozhodovat mezi Dušičkami a Halloweenem, stačí si vzít z obou to nejlepší: úctu k předkům, světlo proti temnotě a trošku té radosti z podzimu. A hlavně - dělejte to pěkně po česku. Bez plastů, blikání, ale s kouzlem, které dokáže vytvořit jen světlo svíčky. Protože i halloweenské dekorace mohou mít duši - a klidně českou.
