hnojení

Zasolenou půdu na zahradě určitě nechcete, protože v ní většina rostlin neroste. Můžete si ji ale nevědomky snadno vytvořit. Zbavit se jí je ovšem mnohem těžší, proto zasolení půdy raději předcházejte.

Základní pravidla kompostování jsou známá. Méně se toho ví o nastartování rozkladných procesů, urychlovačích zrání a jiných přísadách nebo třeba o optimální vlhkosti kompostovaného materiálu. Na nejzásadnější otázky jsme se pokusili odpovědět.

V zahradě vznikají po celý rok rostlinné zbytky. Jedná se vlastně o jinou podobu odebraných živin, a bylo by proto krátkozraké vyhodit je do bioodpadu. Mnohem prozíravější je vrátit živiny v podobě kompostu zpět do zahrady.

Jmenuje se jetel nachový, ale říká se mu i růžák nebo inkarnát. Na zahradě se využívá hlavně k zelenému hnojení, jako meziplodina a také jako medonosná rostlina. Vzhledem k výrazně červenému květu bývá také součástí osevních směsí určených pro květnatou louku.

V říjnu se ještě sklízí pozdní zelenina. Ani po ní ale nenechávejte záhony prázdné. Jako zelené hnojení vyzkoušejte ozimé obilí – nepřispívá k šíření chorob a škůdců.

Zúrodnit půdu je možné několika způsoby a jedním z nich je i zelené hnojení. Využívá se hlavně na jaře a na podzim, proto si ho s předstihem naplánujte.

Cukety vyžadují během léta zvýšený přísun vody i živin. Jen tak mohou zakládat další a další květy a poskytovat tak dlouhodobou sklizeň plodů.

Rostliny z půdy trvale odčerpávají nejen vláhu, ale i živiny. Možností, jak je dostat zpět a přitom nepoužívat umělá hnojiva, nabízejí bylinné jíchy a výluhy.

V přírodní zahradě nenajdete dokonalý trávník, šlechtěné kultivary rostlin nebo zakrslé variety dřevin, a dokonce v ní roste i plevel. Přesto vám má co nabídnout.

Není nutné pro každý druh balkonové rostliny pořizovat speciální hnojivo: většině z nich stačí přípravek pro kvetoucí rostliny. Výjimkou mohou být petúnie a jejich příbuzné kalibrachoy.