dřeviny

Hlohyně je vitální keř, který můžete využít v živém plotě, poslouží ale i k hnízdění drobného ptactva, o jeho atraktivních bobulích coby ptačí potravě i zimní okrase nemluvě. Vyplatí se proto průběžně dbát na jeho zdraví.

V květnu rozkvétá řada tradičních a známých rostlin, ale za pozornost stojí i méně povědomé druhy. Jedním z nich je kalina řasnatá.

Přednosti bylinných i dřevitých pivoněk nabízejí jejich kříženci, označované podle japonského šlechtitele jako Itoh-hybridy. Vyplatí se o nich vědět trochu více.

Muchovník si získal popularitu hlavně kvůli modrofialovému ovoci, které je nejen chutné, ale vzhledem k obsahu vitaminů a minerálů i zdravé. Svým vzhledem připomíná borůvku, což se promítlo i do jeho lidového označení – indiánská borůvka.

Opadavý keř ze Severní Ameriky, dřín květnatý, vyniká výraznými listeny, které bývají mylně považovány za květy.

Ohromující záplavu velkých převislých hroznů žlutých květů už koncem dubna nabízí štědřenec odvislý. I proto se mu oprávněně říká zlatý déšť.

Zmarlika vás upoutá zejména svazečky jasně růžových květů, které vyrůstají přímo z kůry kmene a větví. Zajímavá je i legenda, která se ke zmarlice váže, podle níž se na ní oběsil Jidáš Iškariotský.

Vistárie, jedna z nejkrásnějších popínavých dřevin vděčí za svou popularitu dlouhým hroznům fialových květů kvetoucích i dvakrát za rok. Její předností je i husté olistění, které rychle zakryje podpěru rostliny a poskytne žádoucí stín.

Pro malé prostory jsou ideální stromy a keře, které je možné tvarovat. Je však nutné umět si vybrat.

Šeřík vyvolává emoce a rozpoutává vášně. V minulosti byl označovaný za magický a vyháněly se jím z domu zlí duchové. Později se stal symbolem konce 2. sv. války a nyní dráždí populaci hlavně svými alergeny.