Lidský mozek dokáže optimálně pracovat jedině a pouze tehdy, když má náležitý přísun správného „paliva“. A toho se mu dostane jen v podobě vhodně sestaveného jídelníčku.

Kulinární popel je popel vzniklý spálením voňavého sena nebo vybraných sušených bylinek a využívá se k dochucení připravených jídel. Nejde o nic divného, například ve Francii se už po staletí využívá kulinární popel při výrobě sýrů.

Občas máme tu tendenci spolu se škůdci likvidovat i jiné zástupce hmyzu, kteří nám ale naopak mohou být velmi užiteční, a to především v minimalizaci výskytu škodlivého hmyzu. Zkrátka to leze a obtěžuje nás to, takže to není žádoucí. Zkusíme vás ale přesvědčit o tom, že i taková nepříjemně vypadají ploštice, škvor či vosa nám mohou být velmi dobrými pomocníky v boji se škůdci, třeba je pak vezmete na milost.

Lilek vejcoplodý neboli baklažán (Solanum melongena) se v našich středoevropských zahradách ještě před pár roky téměř nepěstoval, protože má velmi vysoké nároky na teplo. V posledních letech, kdy bývají letní měsíce nebývale horké, se o pěstování lilku stále více zahrádkářů pokouší s poměrně slušnou nadějí na úspěch. Dařit se mu bude nejlépe v místech, kde se daří i paprikám a rajčatům, v chladnějších oblastech raději ve skleníku nebo na zaskleném balkoně.

Narazili jste na plevel v zahradě, který roste rychleji než rajčata? Pak máte co do činění s laskavcem – neúnavným vetřelcem, který dokáže zničit i pečlivě opečovávané záhony. Prozradíme vám, jak ho spolehlivě poznat, proč je tak odolný a jaké triky skutečně fungují, aby se už nikdy nevrátil.

V babiččině zahrádce nikdy nechyběla polévková zelenina: mrkev, petržel a celer. Na pohled to vypadalo, že vypěstovat si pěkné zdravé kořeny je ta nejjednodušší věc na světě. Jenže mrkev (a petržel) už pěkně potrápila nejednoho zahradníka. Chcete znát finty profíků?

Rybíz spolu s angreštem patří mezi bobuloviny a je to ta nejčastější ovocná dřevina na našich zahradách. Ať již pěstujete rybíz keřový či stromkový, bílý, červený či černý, vždy se o tyto keříky musíte, chcete-li zobat sladké bobule, starat. Pokud jste při procházce zahrady objevili na listu rybízu červené puchýře, máte co do činění s tím nejčastějším škůdcem, kterému je nutno vyhlásit válku. Pokud totiž neuděláte nic, budete mít nižší úrodu a to by byla velká škoda, že?

Mikulášské balíčky nemusí stát stovky ani vyžadovat speciální sáčky z obchodu. Tradice zůstává, ale dnešní balíčky můžete vylepšit nápady, které zvládnete i na poslední chvíli. Ukážeme vám, co do nich dát, kdy je připravit i jak z papírové tašky během chvilky vytvořit originální balení.

Z čerstvě sklizených plodů nebo bylin, ať už kupovaných nebo z vlastní zahrady, si můžete snadno a rychle vyrobit pleťové masky, krémy nebo čisticí oleje. Víc přírodní už kosmetika ani být nemůže!

Různé druhy a odrůdy paprik potřebují k plné zralosti plodů různě dlouhou dobu, nejčastěji v rozmezí 60-90 dnů. Sklizeň paprik tak nastává od poloviny července až do konce října. Papriky se však sklízejí v různém stupni zralosti a záleží na druhu i na vaší chuti, jestli máte raději papriky v tzv. technické čili konzumní zralosti nebo až ve zralosti plné, tedy botanické.