Začátkem září sice ještě svítí slunce, ale už ztrácí na síle a dny se krátí. Na zahradě práce ovšem neubývá. Abyste na nic nezapomněli, připomínáme to nejnutnější.
Salát z vlastních záhonů nebo skleníku si můžete dopřát v kterémkoli období roku. Základní podmínkou je ale vybírat správné odrůdy a vysévat je v pravou chvíli.
Kvůli teplejšímu a suššímu klimatu se majitelé zahrad přeorientovávají na nenáročné druhy rostlin, které vystačí s minimem závlahy. Jedním z nich je i méně známá ratibida.
Žížaly jsou pro zahradu poklad, protože zlepšují kvalitu půdy a provzdušňují ji. Ačkoli jim na povrchu záhonů hrozí, že je sezobne kos nebo spálí slunce, přesto na něj po dešti vylézají. Víte proč?
Starší trsy trvalek a některých vytrvalých trav a travin se zpravidla dělí na jaře, ale do dělení se můžete pustit i na podzim. Přichází to v úvahu hlavně u druhů, které kvetou na jaře.
Chilli papričky, též feferonky, dozrávají od konce srpna do října. Aby plody dokázaly plně rozvinout svou typickou vůni, vyžadují rostliny dostatek tepla.
Plody mochyně peruánské, které měly čas přirozeně dozrát na rostlině, chutnají mnohem lépe než koupené, které se sklízejí před plnou zralostí. Tak jim ten čas dopřejte.
Odpověď na otázku, zda máte shrabané listy uložit na kompost nebo do domovního odpadu, závisí na tom, kterým patogenem byly napadeny. Důležité je také vědět, jestli a kdy tento patogen tvoří trvalé spory.
Možná jste si toho také všimli - včely má rád každý, vosy nikdo. Jako bychom nedokázali vose odpustit, že za bodnutí žihadlem, které nám uštědří, na rozdíl od včely nezaplatí svým životem.
