Čistec hlíznatý patří do stejné čeledi jako máta nebo levandule, ale nepěstuje se kvůli květům, listům nebo vůni, nýbrž kvůli jedlým zaškrcovaných hlízkám, které vyrůstají na konci podzemních oddenků.
Málo známý aromatický drobnozel douškolistý má krásné jméno i vůni. Na zahradě se uplatní se jako okrasná a medonosná rostlina, kterou je možné pěstovat i jako koření nebo bylinku.
Pěstování mrkve je poměrně jednoduché. Ideální je sice podzimní výsev, kvůli vyplavení inhibičních látek ze semen, sít ji ale můžete i na jaře. Stačí jen vědět, jak si zajistit kvalitní úrodu.
Orchidej falenopsis, česky můrovec, překvapí svou nenáročností. Trochu péče byste jí však přece jen věnovat měli. Popíšeme vám, jak ji správně přesadit a přimět k tomu, aby i po několika letech bohatě kvetla.
Koncem roku se červenky, tak jako většina pěvců, kteří u nás přezimují, přeorientují z hmyzu na rostlinnou stravu. Ale i v přírodní zahradě, kde je dostatek plodů, budete moci pozorovat vždy jen jednu, nanejvýš dvě červenky.
Zimy jsou stále mírnější, léta teplejší a období sucha delší, občas přerušená silnými dešti. Některým druhům dřevin taková změna klimatu nesvědčí. Které stromy tedy vybrat?
Stromy ovlivňují podobu celé zahrady. Aby vás však po letech nezaskočily svou velikostí, je důležité znát jejich budoucí rozměry předem, což platí zvláště pro malou zahradu. Naštěstí existuje více vhodných druhů malého formátu.
Jen málokterá rostlina je dekorativní po celý rok. Skimie je jednou z výjimek. Na jaře ji zdobí poupata, přes léto září lesklými listy a na podzim na ní dozrávají červené plody, které vydrží až do jara.
Spěchat se – většinou – nevyplácí. U zimovzdorných druhů zeleniny to platí dvojnásob: teprve nízké teploty jim totiž dodají tu správnou chuť a aroma. Ochutnejte a přesvědčíte se.
Po celé léto se z oken a balkonů spouštějí vodopády pelargonií. Jejich méně nápadných vonných příbuzných si sice nevšimnete na první pohled – ale pozornost si určitě zaslouží.