Vypadá jako levandule, voní ještě výrazněji. Právě proto si ji zahrádkáři stále častěji pletou

Je na vašem záhoně levandule, nebo ve skutečnosti lavandin?

Co se dočtete ve článku

• Jak poznat lavandin od klasické levandule
• Jaké má lavandin nároky na pěstování
• Proč vytváří mohutnější keře a více květů
• Kde nachází nejčastější využití

Tip redakce

Lavandin vysazujte na co nejslunnější místo s propustnou půdou. Pokud hospodaříte v chladnější oblasti, dopřejte mu dobrou drenáž a jarní řez místo podzimního.

Pěstování lavandinu: Proč si ho lidé pletou s levandulí

Pěstování lavandinu se zase tak moc neliší od pěstování klasické levandule úzkolisté, jejímž je křížencem. Ačkoliv si mnozí pěstitelé neuvědomují, že nějaký lavandin vůbec existuje, vězte, že oproti levanduli je zde pár rozdílů, podle kterých ho spolehlivě poznáte. Asi tím nejvýraznějším rozlišovacím znakem je jeho velmi silná vůně, která je směsí kafru a cineolu. 

Co je lavandin a odkud pochází tento voňavý kříženec

Lavandin nebo také levandule prostřední (Lavandula x intermedia) je kříženec mezi klasickou levandulí úzkolistou (Lavandula angustifolia) a levandulí širokolistou (Lavandula latifolia) a pochází z oblastí Francie a Španělska. V dobrých podmínkách vytváří mohutné a pravidelné trsy s vysokým výnosem esenciálního oleje, jenž má mnoho využití. 

Jak poznat lavandin od levandule na první pohled?

Ačkoliv tyto dvě rostliny, které jsou velmi blízce příbuzné, všichni házejí do stejného „pytle“, je zde pár výrazných rozdílů, kterými se lavandin liší od pravé levandule.

Lavandin

• Má delší a bohatší květenství s více květy, které se rozvětvují
• Keř je rozložitější s rychlým růstem
• ,
• Květy mají intenzivnější vůni, mnozí tvrdí, že voní jako gumoví medvídci
• Není tolik mrazuvzdorný jako levandule
• Listy jsou širší, méně stříbřité a na omak hrubší
• Je sterilní, takže netvoří semena a množí se pouze vegetativně

Pěstování lavandinu: Slunce a propustná půda jsou základ

Pěstování lavandinu je velmi podobné jako pěstování levandule. Vyžaduje tedy plné slunce a lehkou, dobře propustnou půdu. Vysadíte-li lavandin do těžké a zamokřené půdy, dlouho vám radost dělat nebude, protože mu uhnijí kořeny. Zálivka je nutná po výsadbě rostliny do doby, než pořádně zakoření, a jakmile se tak stane, pak již dokonale zvládá sucho a závlahu vyžaduje jen za období vysokých teplot. Hnojení není nutné, protože příliš mnoho živin podporuje nadměrný růst nevyzrálých výhonů. Lavandin je o něco méně mrazuvzdorný než levandule, ale pokud jej ochráníte před zimní, přemokřenou půdou dobrou drenáží, v našich podmínkách prospívá dobře.

Bez řezu to nepůjde. Kdy lavandin zkracovat?

Stejně jako je tomu u levandule, tak i lavandin vyžaduje pro udržení tvaru a bohatého kvetení každoroční řez, a to po odkvětu. Odstraní se odkvetlá květenství a celá rostlina se zakrátí asi o třetinu, ale vždy jen do zelené části výhonů, nikdy ne do dřeva. V chladnějších oblastech je lépe přesunout řez na jaro na dobu, kdy již nehrozí velké mrazy.

Pěstování lavandinu se vyplatí i kvůli jeho všestrannému využití

Lavandin se pro svoji velmi intenzivní vůni používá především při výrobě parfémů, v aromaterapii nebo k sušení. V lékařství a potravinářství se používáméně, zde nalezne uplatnění spíše levandule lékařská.

Lavandin spojuje krásu levandule s ještě výraznější vůní a při správné péči se stane nepřehlédnutelnou ozdobou každé slunné zahrady.

Zjistěte v galerii, jak lavandin vypadá a čím se liší od levandule.

O autorce:

Vystudovala Zahradní inženýrství na České zemědělské univerzitě v Praze, kde dále pokračovala v rámci doktorského studia. Již přes 20 let působí jako zahradní architektka. Její koníček se zároveň stal i její profesí, založila úspěšnou, rodinnou, realizační firmu Zahradník Šikula, která svým zákazníkům ukazuje, že krásnou a udržovanou zahradu může mít každý, stačí jen vědět, jak na to. Založila také firmu Flora Home, která dodává a pečuje o pokojové rostliny. Své odborné znalosti a zkušenosti sdílí také na sociálních sítích a těší ji zájem fanoušků o rostliny a přírodu kolem nás. Zahradnímu oboru propadla natolik, že jej řadu let vyučovala na středních školách a vychovala tak několik generací mladých a perspektivních zahradníků.