V zahradách se někdy nacházejí místa, na nichž je mocnost půdy opravdu malá. Podloží tvoří kameny nebo šotolina a vrstva půdy je vysoká jen pár centimetrů. I tady je ale možné pěstovat rostliny.
I velká ředkvička je stále ředkvička a ne ředkev. Jde o dvě příbuzné a podobné zeleniny, které mají hodně společného, ale v mnohém se také liší. A platí to i pro jejich pěstování.
Hloubka výsadby předpěstovaných rostlin má vliv na jejich zakořenění a následný růst. Většina rostlin se vysazuje do stejné hloubky, v jaké byly předpěstované, rajčata se ale doporučuje sázet hlouběji a v půdě je utopit.
Rod šalvějí je bohatý a je těžké si z nabídky jednoletých, vytrvalých nebo dřevnatících druhů vybrat jen jeden. Naštěstí to není nutné, zkombinovat jich můžete ve výsadbě hned několik.
Všichni zahrádkáři netrpělivě vyhlížejí polovinu května, aby už mohli vysadit sazenice plodové zeleniny na venkovní záhony. Nejčastěji se jedná o rajčata, ale jejich vysazením práce nekončí.
Fazol mnohokvětý, známý také jako šarlatový, je pnoucí letnička, která se od užitkového fazolu liší výrazným zbarvením květů. A třebaže se pěstuje jako okrasná, jsou její lusky jedlé.
Fazol je jednoletá teplomilná zelenina, která má mnoho podob a je možné ji pěstovat pro nezralé lusky i suchá semena. Čas na jeho výsev nastává v polovině května.
Pěstování mečíků je snadné, když víte, jak na to. Klíčové jsou zdravé hlízy, správně vybrané místo, termín a způsob výsadby a ochrana před třásněnkami. Zbytek je už skoro hračka.
Český spolek perenářů vyhlašuje každý rok trvalku sezony. Letos se jí stala amsonie – nenáročná, dlouhověká a neagresivně se rozrůstající rostlina, která je u nás sice méně známá, ale to se jistě brzy změní.
Při suchu je nutné zavlažovat vydatně a do hloubky, ale zároveň efektivně, přímo ke kořenům rostlin a s co nejmenšími ztrátami. Takovou možnost nabízejí zavlažovací vaky.