Čas prvních výsevů zeleniny i letniček se blíží. Zatím však zbývá chvíle na to, uspořádat si zásoby osiv, vytřídit ta, která se ještě hodí k použití, a dokoupit semena odrůd, které chcete v nové sezoně vysévat.
Předpěstovat si vlastní sadbu zeleniny se vyplatí. Ušetříte, a navíc si z mnoha odrůd vyberete ty, které vám nejvíc vyhovují. Platí to i pro papriky, které se vysévají už na konci února.
Čas na výsadbu teplomilného bulvového, řapíkatého i listového celeru nastává v dubnu. S výsevem ale začněte už v únoru, protože i za optimálních podmínek trvá nejméně osm týdnů, než ze semen vyrostou sazenice připravené k sázení.
Bob obecný se zelenými lusky a masitými semeny není nijak choulostivý. Jako jediný z čeledi bobovitých přečká bez problémů pozdní mrazy i chladné jarní počasí. Vysévat ho můžete už v polovině února.
Větve, které zbydou po řezu stromů, nasekejte nebo nadrťte. Získáte tak materiál do kompostu nebo k mulčování půdy pod dřevinami. Živiny, o které je strom řezem ochuzen, se tak rostlině časem zase vrátí.
Většina rajčat určených pro pěstování v záhonech dozrává teprve od poloviny nebo konce července, jen několik málo odrůd vás potěší zralými plody už na počátku července.
Pokud jste zmeškali podzimní termín sázení česneku nebo jste ho nesázeli kvůli mrazu, nabízí se teď další termín – jarní. Výsadba na počátku března navíc ochrání česnek před napadením houbomilkou česnekovou.
Jahody jsou symbolem léta. Platí to i pro drobné měsíční jahody, které chutí i vůní připomínají jahody lesní. Pokud je vysejete na jaře včas, dočkáte se ještě v témže roce plnohodnotné sklizně.
Chcete-li pěstovat (a hlavně sklízet) ovoce, nemusíte mít rozlehlý sad. Rybíz, angrešt, maliníky, ostružiníky a borůvky nepotřebují mnoho prostoru a jsou skromné, i pokud jde o péči.
Netkané textilie, sítě a fólie patří k základnímu vybavení zeleninové zahrady. Kdo zná přednosti i nevýhody jednotlivých materiálů, dokáže je cíleně použít a dřív sít i sázet, a uspíšit tak sklizeň až o čtyři týdny.
