Že by se kadeřávek měl sklízet až po odeznění mrazů, platí ale jen částečně. Už při teplotách klesajících pod 10 °C se zpomaluje látková výměna a část škrobu v listech se přeměňuje na cukry. Výsledná chuť kadeřávku však závisí především na odrůdě. Tradiční odrůdy (třeba „palmový kadeřávek“ ’Ostfriesische Palme’) mají jemnou až téměř sladkou chuť. Novější odrůdy se obvykle vyznačují říznějšími chuťovými tóny.
Kadeřávek s hladšími listy je většinou tužší
A co chuť a kadeřavost listů? Kadeřávek s hladšími listy bývá často trochu tužší než silně zkadeřené odrůdy. Ty hladkolisté se hodí ke zpracování do zeleninových pokrmů, zatímco do raw salátů a smoothies je lepší použít kadeřávky s výrazně zkadeřenými a měkkými listy.
Vysaďte si víc odrůd kadeřávku najednou
Pěstujte proto klidně i několik odrůd kadeřávku najednou, vyzkoušejte i nějakou raritu, jako je například „toskánská černá kapusta“ ’Nero di Toscana’, která má ke kadeřávku blízko. Zkuste v jedné sezoně vysadit šest až deset sazenic vybraných odrůd a vyberte si z nich ty, které vám chutnají nejvíc.
Změna klimatu chuť kadeřávku neovlivní
A co kadeřavá kapusta a změna klimatu? Projeví se na její chuti? Nemusíte se bát. Kadeřávek sice během léta trpí vysokými teplotami, ale jakmile období veder skončí, bez následků se vzpamatuje. Navíc většina listové hmoty kadeřávku naroste od září a teprve během pozdního podzimu, kdy poklesnou teploty, vyzrává do jedinečné jemné chuti.
Zdroj: autorský článek
