Hrabání listí na podzim: Praktický rádce pro vaši zahradu

Listí na zahradě pomáhá celý rok. Ne všude se ale hodí. Na trávníku zanechá zetlelé listí nevzhledné skvrny, na vytyčených cestičkách zase hrozí uklouznutí. Listí se ale nezbavujte – poradíme vám, jak ho využijete.

Hrabání listí má smysl

V přírodě zůstává listí na zemi a funguje jako přirozený mulč. Chrání půdu před mrazem a vysycháním a poskytuje důležité živiny. Je to ale pomocník i škůdce. Některé druhy listí zadržují vlhkost a při rozkladu tvoří plísně a lysiny v trávníku. Hrabání listí ale není povinnost. Jde spíš o otázku rozumného a citlivého přístupu, kterým podpoříte zahradu v dalších měsících.

Kde hrabat listí na zahradě?

V okrasných záhonech, mezi keři a u stromů listí klidně nechte ležet. Přes zimu se přemění na přirozený mulč a působí jako izolační vrstva, která chrání kořeny rostlin před mrazem. Postupným tlením navíc vyživuje půdu pod sebou a v průběhu další sezóny se úplně rozloží. Kde se ale hrabání listí vyplatí?

• Udržovaný trávník – listí na pažitu brání přístupu světla a vzduchu. Tráva se pak dusí, žloutne a listí na ní vytvoří nevzhledné fleky.
• Chodníky a cesty – zde jde spíše o otázku bezpečnosti. Kombinace vlhkého kluzkého listí a teplot pod bodem mrazu vytvoří nebezpečné kluziště.

Kam s opadaným listím?

Z listí uděláte mulč, kompost nebo listovku. Kam s mulčem a kompostem, nejspíš víte. Listovku vytvoříte tak, že naberete listí do děrovaného plastového pytle a necháte ho pracovat. Vytvoříte hmotu, která zlepšuje strukturu půdy a hodí se k pěstování sazenic.

Jakou barevnou pokrývku v zahradě využijete?

• Javor, lípa, bříza, jasan a ovocné stromy – materiál rychle tleje a má vyvážený poměr uhlíku a dusíku. Neobsahuje třísloviny a podporuje mikrobiální život v půdě.
• Buk, habr a dub – tleje pomaleji, protože obsahuje větší množství tříslovin. Hodí se spíše do listovky než kompostu. Vysypte ho ke vřesovištním rostlinám.
• Kaštan, topol olše a vrba – rychle tleje a hodí se do kompostu i listovky. Má mírně antibakteriální účinky.

Pozor si dejte na všechny druhy ořešáku. Obsahují juglon – toxickou látku, která má herbicidní účinky. Po menších dávkách ho ale zkompostujete a po 1 až 2 letech je bezpečné.

Vyhněte se i listí napadenému padlím, rzí nebo skvrnitostí. Nemocné listí raději vyhoďte do bioodpadu.