Štěpařský vosk a stromový balzám: čím se liší a kdy který použít

Mezi pěstiteli se už dlouho vede debata, zda vůbec řezné rány zatírat. Pro účely tohoto článku se tedy, prosím, přikloňme na stranu těch, kteří souhlasí s ošetřením stromů, resp. jejich řezných ran s průměrem větším než zhruba 2 cm (tj. ran od pilky, rány způsobené zahradními nůžkami se neošetřují). Co k jejich zatření použít?

Štěpařský vosk řezné rány neprodyšně uzavírá

Štěpařský vosk je směsí včelího vosku (zajišťuje prevenci proti houbám) a přírodních pryskyřic (zajišťují přídržnost na ráně). Konzistenci vhodnou k nanášení vosku ovlivňují různá změkčovadla nebo rozpouštědla. I tak je ale nutné štěpařský vosk při nižších teplotách zahřívat, protože tuhne a nelze aplikovat. Časem navíc ztrácí svou vláčnost.  

Nepřekonatelný je však štěpařský vosk při roubování a očkování dřevin, k čemuž je také primárně určen. Neprodyšně totiž uzavírá zafixované rouby nebo očka a brání přístupu vzduchu k jejich řezným ranám, aby nevyschly (vyschlé se neujmou). Vosk může také chránit větší řezné rány nebo mechanická poškození stromů a keřů před různými infekcemi. Nanesené vrstvy vosku mohou ale na ošetřených plochách po delší době praskat a odlupovat se. 

Stromový balzám podporuje hojení řezných ran

Stromový balzám (nebo také sadařský, existuje vícero druhů) je vytvořený na vodní bázi (je vodou ředitelný). Na rány se snadno nanáší, a to i za nižších teplot (pod bodem mrazu ho ale nepoužívejte), a po zaschnutí vytváří pružnou vrstvu (trvanlivou i několik let). Do zaschnutí ale nátěr chraňte před deštěm.  

Balzám podporuje hojení ran. Urychluje totiž tvorbu kalusu, tj. pletiva, které časem kolem rány vytvoří ochranný zával a v ideálním případě celou ránu časem zacelí. Stromový balzám se proto nikdy nepoužívá při štěpování, protože řezné plochy podnože a odrůdy mají srůst (a ne se zahojit). Na rány by měl být balzám nanesený co nejdříve po jejich vzniku. 

Řezné rány můžete ošetřit i venkovním latexem

Někteří zahrádkáři však zatírání ran stromovým balzámem považují za plýtvání penězi. Jako optimální a pohodlné řešení doporučují venkovní latex doplněný o fungicid (lžičku Kuprikolu) a růstový stimulátor (práškový). A to i s vědomím, že hojivého účinku komerčně vyráběných stromových balzámů nedosáhnou. 

Otázkou je, jak na živá pletiva působí latexový nátěr, který je původně určený k pokrytí neživých ploch. Podle některých zdrojů záporně.

Čím se řezné rány na stromech zatíraly v minulosti

Zajímavá je také praxe našich dědů a pradědů, kteří k ošetření ran po řezu stromů používali hustou kaši vytvořenou z jílu a kravince. Důvodem měl být pozitivní vliv přítomného rostlinného hormonu auxinu. Nátěr byl však málo odolný vůči nepříznivému počasí, a rány byly brzy napadány houbami. 

Stále využívanou možností je smíchání sádla s popelem z čistého dřeva a přípravkem proti houbovým chorobám. Zatřená rána zůstává údajně dlouho zakrytá. 

Roční předplatné Naše krásná zahrada

Aktuální titulka Naší krásné zahrady