Lišejníky na stromech v malém množství příliš nevadí, jakmile se ale objevují na většině kmene a větví, je čas zasáhnout a odstranit je
Přes zimu mechy ani lišejníky sami vážně nezmizí
Máte-li na své zahradě nějaké starší stromy, a nemusí se nutně jednat pouze o stromy ovocné, určitě jste se již setkali s tím, že jste jak na kmeni, tak na větvích, našli chomáčky lišejníků nebo mechu. Ono, co si budeme povídat, obojí je docela i fotogenické, nicméně otázkou zůstává, jak moc nebezpečné jsou pro naše stromy. Neberou jim třeba živiny či vodu? Mechy i lišejníky jsou vysoce odolné vůči nepříznivým podmínkám a perfektně zvládají teplotní výkyvy a sucho, takže určitě nespoléhejte na to, že třeba přes zimu ze stromu zmizí a vy to pak nebudete muset na jaře řešit.
Mechy a lišejníky svým způsobem stromu škodí
Mechy i lišejníky se usazují na kůře starších stromů a stejně jako odchlipující se šupiny kůry, nabízí příznivé podmínky pro přezimování hmyzím škůdcům a houbovým patogenům. Velmi citlivé na jejich přítomnost jsou třeba slivoně, jabloně, hrušně a třešně. Záleží však na tom, jaký je rozsah napadení. Pokud totiž máte sem tam nějakou tu kolonii mechu či lišejníku na kmeni či větvích, a není toho mnoho, nemusíte si s tím zase tolik lámat hlavu. Zcela určitě to nebude ovlivňovat výši úrody. Ale, pokud máte zasaženou většinu stromu a kůru už pro nános mechů a lišejníků ani nevidíte, v tom případě musíte strom bránit. Jde totiž o to, že nejprve jsou tyto vesměs parazitické organismy pouze na povrchu, pokud ale nic neuděláte, postupně prorostou kůrou hlouběji až do pletiv, kam se mohou dostat různé výtrusy hub a bakterií, které již stromům škodí. Větve pak mohou postupně, během několika let, zasychat a následně odumřít.
Prevence je vždy důležitá a platí to i u stromů
Mnoho ovocnářů proto kůru, převážně u užitkových stromů, čistí a často strhává i již zmíněné odchlíplé šupiny kůry. Pro odstranění mechu či šupin využijte buď škrabku na čištění kmenů nebo vám postačí obyčejný tvrdý kartáč, kterým vše odrolíte. Důležité je, abyste u mladých stromků na kartáč moc netlačili, jinak byste narušili kůru a vznikla by tak vstupní brána pro houbové choroby. Pokud se vám to přece jen stane a kůru sedřete, vzniklou ránu zatřete latexem, bílou barvou nebo stromovým balzámem. Dříve se automaticky na očištěná místa aplikovalo vápenné mléko, které nejen ránu zahojilo, ale zároveň strom vyživilo. Myslete také na to, že odstraněné zbytky zasažené kůry, nesmíte nechat ležet na zemi pod stromem. Nejlépe je, pokud pod strom rozprostřete nějakou plachtu nebo fólii a větší kusy kůry, které sem napadají, pak zlikvidujete. Mohly by totiž obsahovat přezimující škůdce či zárodky chorob a vaše úsilí by tak přišlo vniveč.
Jak se zbavit mechů a lišejníků
Díky pravidelnému prořezu ovocných dřevin minimalizujeme výskyt jak mechů, tak lišejníků. Pomocí prosvětlovacího řezu je koruna světlá, může zde dobře proudit vzduch a do takové koruny se také dobře dostane slunce, které kůru vysouší. Jakmile se po řezu začnou tvořit mladé výhony, které poskytují ovoce, lišejníky a mechy se na nich již nevyskytují, jejich přítomnost je převážně u starších a neopečovávaných stromech. Pozitivní vliv pravidelného řezu na snížení výskytu lišejníků platí i u bobulovin jako jsou rybízy a angrešty, kde jedná-li se o starší jedince, bývá lišejník problém. Pokud ale rybíz i angrešt budete každým rokem brzy na jaře prořezávat a odstraníte přestárlé výhony, lišejníkům se na něm dařit nebude. A pokud i přes pravidelný řez se lišejník objeví, nikdy není v takovém rozsahu, jako u neošetřovaných stromů a k jeho odstranění postačí jen kartáč.
O autorce:
Vystudovala Zahradní inženýrství na České zemědělské univerzitě v Praze a již přes 20 let působí jako zahradní architektka. Její koníček se zároveň stal i její profesí, založila úspěšnou, realizační firmu, která svým zákazníkům ukazuje, že krásnou a udržovanou zahradu může mít každý, stačí jen vědět, jak na to. Své odborné znalosti a zkušenosti sdílí také na sociálních sítích a těší ji zájem fanoušků o rostliny a přírodu kolem nás. Zahradnímu oboru propadla natolik, že jej řadu let vyučovala na středních školách a vychovala tak několik generací mladých a perspektivních zahradníků.
