Hážete v zimě do kompostu slupky? Bez suchého listí si můžete zadělat na problém
Kompostování v zimě potřebuje dostatek materiálu i ochranu před mrazem
Abyste udrželi rozkladné procesy v chodu i během chladných dnů, potřebujete dosáhnout kritického množství materiálu. Ideální velikost hromady je alespoň 90 × 90 × 90 centimetrů. Menší kompost totiž velmi snadno zcela promrzne, čímž se rozklad organické hmoty téměř zastaví. Velká masa materiálu si naproti tomu dokáže ve svém středu uchovat vlastní teplo.
Kompost zakládejte na místě, kde je chráněný před chladným větrem. Významně mu pomůžete, pokud ho zvenčí obložíte balíky sena, slámou nebo navršeným listím. Pokud používáte klasický plastový nebo dřevěný kompostér, vystelte jeho stěny i horní část silným kartonem. Na samotný vrch hromady navrstvěte suché listy, dřevní štěpku nebo vrstvu již hotového kompostu, které poslouží jako teplá peřina.
Tip redakce: Z čeho vytvořit kvalitní kompost a jak správně vrstvit kuchyňské zbytky, listí i další zahradní odpad, aby vzniklo to nejlepší přírodní hnojivo?
Kuchyňské zbytky zmenšete a doplňte vrstvou suchého listí
Kuchyňský odpad můžete do kompostu s klidným svědomím přihazovat i během mrazivých měsíců, jen je potřeba upravit jeho velikost. Větší kusy zeleniny a ovoce před vyhozením nakrájejte na dílky o velikosti přibližně 5 až 7,5 centimetru. Menší kousky se rozkládají podstatně rychleji, což mikroorganismům v zimě obrovsky usnadní práci.
Čerstvé dusíkaté zbytky z kuchyně vždy prosypte suchým uhlíkatým materiálem. Skvěle se hodí podzimní shrabané listí, listový mulč, sláma, ale i nadrobno natrhaný nebarvený papír či karton. Suché složky pohlcují nadbytečnou vlhkost a pomáhají udržet správný poměr živin. Nové zbytky zapravte do malé jamky uprostřed hromady a přihrňte je starším kompostem nebo listím. Udržíte tím teplo uvnitř a předejdete lákání nezvaných zvířecích návštěvníků.
Místo namáhavého přehazování stačí hromadu provzdušnit tyčí
Zatímco v létě je pravidelné přehazování vidlemi základním krokem k prohoření kompostu, při kompostování v zimě byste tím udělali více škody než užitku. Každým rozhozením hromady totiž okamžitě uvolníte vzácné teplo, které si mikroorganismy pracně vytvořily. S přehazováním proto počkejte až na občasné teplejší dny.
Pokud máte pocit, že je hromada příliš slehlá a hrozí udušení bez přístupu vzduchu, vezměte si na pomoc kovovou tyč, roxor nebo dřevěnou násadu. Shora do kompostu protlačte několik svislých otvorů a tyčí v nich krouživě pohybujte. Do hloubky se tak dostane potřebný kyslík, aniž byste kompost připravili o naakumulované teplo.
V zimě hlídejte vlhkost jako oko v hlavě
Mikroskopičtí obyvatelé kompostu potřebují k životu vodu i v zimních měsících. Ideální stav poznáte tak, že hmota připomíná dobře vyždímanou houbu. Pozor si dejte na přemáčení. Zimní deště a tající sníh mohou z hromady vytlačit kyslík, což vede k nežádoucímu hnilobnému procesu a zápachu. Hromadu proto zakryjte plachtou nebo víkem, které ale musí umožňovat mírné proudění vzduchu.
Kompostování v zimě se vyplatí. Na jaře ochráníte živiny i půdu
V období suchého a větrného počasí může kompost naopak vyžadovat vlhkost. V takovém případě vylijte trochu vody přímo do vyhotovených větracích otvorů. Pokud naopak zjistíte, že je hmota příliš mokrá, přimíchejte do ní suchou slámu, listí nebo natrhaný karton. Správnou péčí při kompostování v zimě ochráníte i hotový kompost před vyplavováním cenných živin a na jaře budete mít připravenou tu nejlepší výživu pro celou zahradu.
Dopřejte kompostu v zimě trochu péče a na jaře může být cenným pomocníkem při přípravě půdy pro novou zahradnickou sezonu.







