Jak vypadá a odkud pochází kmín kořenný?
Kmín kořenný (Carum carvi) je dvouletá, v přírodě někdy i víceletá bylina z rozsáhlé čeledi miříkovitých, která obsahuje až 3500 druhů rostlin, obvykle velmi aromatických. Do této čeledi patří i další skvělé koření, například kopr, oblíbená zelenina jako mrkev, petržel či celer, okrasné rostliny, stejně jako nebezpečný bolševník. Kmín kořenný v prvním roce po výsevu vytváří pouze vřetenovitý kořen a přízemní růžici listů. Teprve v druhém roce vytvoří dutý a větvený stonek, vysoký 30 až 100 cm, který nese jemné čárkovité listy a několik květenství ve tvaru složených okolíků s mnoha drobnými bílými kvítky. Kmín vykvétá od května do června a po opylení se vytváří velké množství plodů, dvounažek tmavě hnědé barvy, které se po dozrání rozpadnou na 2 jednotlivé nažky, tedy kmín, jak ho znáte ze skleničky s kuchyňským kořením.
Kmín kořenný, kterému se někdy říká i kmín luční, pokud roste planě, najdete běžně na našich loukách a stráních, pastvinách i v příkopech u silnic. Jako léčivka a koření se kmín pěstuje už téměř 5 tisíc let. Jedná se o původní rostlinu celého mírného pásma Asie, ale už ve starém Egyptě se používal jako koření i konzervační prostředek při mumifikaci. Nechyběl v kuchyni starověkého Říma i Řecka a do Ameriky byl dovezen španělskými a portugalskými kolonisty. Dnes se běžně pěstuje téměř po celém světě.
Jak vypěstovat vlastní kmín?
Semena kmínu se jako jedno z našich nejběžnějších a nejčastěji používaných koření prodávají v každém obchodě s potravinami, ale pokud si hodláte vypěstovat kmín vlastní, není to nic složitého.
- Semena kmínu se vysévají na jaře, obvykle v březnu či dubnu.
- Kmín vyžaduje půdu jílovitohlinitou, výživnou, bohatou na vápník a dobře odplevelenou.
- Stanoviště pro pěstování kmínu by mělo být slunečné a teplé.
- Rostliny vyžadují pravidelnou zálivku i přihnojování.
- Kmín se sklízí druhým rokem po výsevu.
- Rostliny se sklízejí celé a suší se zavěšené, po usušení se semena vydrolují a skladují v suchu a temnu.
Proč a jak se kmín používá při vaření?
V kuchyni se kmín nejčastěji přidává do pokrmů, které způsobují plynatost. Používají se semena celá, drcená i mletá, a kromě lepší stravitelnosti propůjčují pokrmům i charakteristickou chuť a vůni.
- Kmín se přidává při pečení do těsta na chleba nebo do vody při vaření brambor, ale také se kmínem koření maso při pečení a dušení, či tvarohové pomazánky a polévky. Nesmí také chybět v kysaném zelí.
- Mladé lístky kmínu se mohou přidávat do polévek, omáček, salátů či tvarohových pomazánek.
Kmín kořenný v lidovém léčitelství
- Kmín patří k nejběžnějším lidovým prostředkům proti nadýmání a plynatosti. Působí na lepší trávení, uklidňuje podrážděný žaludek, zmírňuje žaludeční a střevní křeče a podporuje vylučování žaludečních šťáv i žluči.
- Rozžvýkaná semena kmínu osvěžují dech.
- Kmín se používá i ve formě čaje při kašli.
- Kmín podporuje pevné kosti a zdravé klouby.
- Pomáhá jako podpůrný prostředek při hubnutí a odvodňování, kmín je močopudný.
- V lidovém léčitelství se kmín používá i zevně. Obklady z kmínového odvaru pomáhají při revmatických bolestech a kožních problémech.
- Kmín pomáhá při snižování vysokého cholesterolu a cukru v krvi.
- Kmínový olej se využívá v aromaterapii pro své uklidňující účinky a schopnost zmírňovat stres.
Kmín kořenný v pověrách našich předků
Odedávna se kmínu přisuzovaly i mnohé magické účinky. Především měl kmín chránit před zlými duchy a kouzly, zaháněl prý čarodějnice a dokonce i nenechavé ruce zlodějů. Proto se semínka kmínu pokládala na věci, aby je nikdo neukradl, vkládala se proto i do kapes. Ale v kapsách prý semena kmínu měla ještě jeden úkol. Věřilo se, že pokud dívka vloží kmín do kapsy svému milému, tak se chlapec nezakouká do žádné jiné.
Zdroj: semena.cz; living.iprima.cz
