Jarního řezu „plačících“ či „krvácejících“ dřevin se nebojte, o mízu nepřijdou

O stromech, resp. opadavých dřevinách, z jejichž ran po jarním řezu vytéká tekutina, se říká, že „pláčou“ nebo „krvácejí“. Citlivější na tento „mízotok“ je např. ořešák, okrasná třešeň, vinná réva, líska, bříza... Mízou je přitom myšlen koncentrovaný roztok vody a různých cukrů a jiných organických látek. Kdo ochutnal, ví, že jde o sladkou tekutinu. V dřevinách k transportu mízy slouží vodivá pletiva uložená v lýku (neboli floému) umístěném po obvodu kmenů a větví. Pokud však na jaře uříznete bříze větev, poteče tekutina z celé řezné plochy, a ne jen z lýka.

Co všechno proudí stromem a kterým směrem

Míza může proudit lýkem oběma směry: na jaře ze zásobních orgánů nebo kořenů vzhůru do korun, kde je energie obsažená v míze nezbytná např. k tvorbě listů, později opačným směrem, tj. z listů (v nichž cukry při fotosyntéze vznikají) do zásobních orgánů nebo tam, kde strom energii momentálně potřebuje. 

Vodivými pletivy, která se nacházejí ve dřevě (v xylému), proudí zase voda a minerální látky, které rostlina přijme kořeny z půdy. A pozor, proudí jedním směrem – od kořenů vzhůru

Pohybu tekutin napomáhá v rostlinách podtlak

Po zimě, kdy byly všechny životní funkce opadavých dřevin utlumeny, začíná zjara strom nebo keř nasávat kořeny vodu a silou (kořenovým vztlakem) ji žene vzhůru. Cestou se k ní může přes jiná pletiva dostat i malé množství cukrů. Právě tato nesladká (nebo jen málo sladká) tekutina pak při zmíněném řezu břízy vytéká z řezné rány. 

Období „krvácení“ trvá obvykle 14 dnů. Pak pomalu dochází ke změně sil – strom začíná rašit, vytváří listy, které „dýchají“ a dochází jejich prostřednictvím k odparu vody. V rostlině tak vzniká podtlak, který sám nasává vodu z kořenů, resp. vodivých pletiv ve dřevě, a kořenový vztlak už není potřeba. Pokud byste v tuhle chvíli tedy uřízli bříze větev, žádnou tekutinu by rána neronila. 

Teorie „plačících“ stromů vs. skutečnost

Teorie, podle níž dřeviny jarním „mízotokem“ ztrácejí velké množství zásobních látek a jejich vitalita klesá, je obecně rozšířená. V praxi však nebylo pozdější oslabení „plačících“ dřevin jarním řezem prokázáno. Navíc, při výtoku tekutiny ze stromu ven, nehrozí infekce čerstvé rány žádnými patogeny. Přesto odborníci doporučují provádět řez raději až po plném olistění dřevin. 

Roční předplatné Naše krásná zahrada

Aktuální titulka Naší krásné zahrady