Při výsadbě zeleniny je nejdůležitější správná hustota porostu, jinak se rozlučte s pořádnou úrodou: spony dodržujte i u bylinek

Tak jsme se dočkali: zahradnická sezóna odstartovala

Je to tady! Můžeme vysazovat sazenice naší oblíbené zeleniny na venkovní záhony. Pominulo totiž nebezpečí nízkých teplot a my se tak můžeme naplno věnovat letošní zahradnické sezóně. Většina z nás pěstuje zeleninu, a to jednak proto, že chuť té kupované zeleniny není valná a pak hlavně proto, že díky své vlastní produkci zeleniny ušetříme nějaký ten peníz. To, že doma vypěstovaná zelenina je i zdravější, to je jasná věc. Takže, ať už jste si sadbu rajčat, celeru či zelí vypěstovali sami nebo jste si zakoupili předpěstovanou sadbu, teď přišel váš čas. Záhony samozřejmě musíte pořádně vyplet, vyčistit, případně přihnojit. Hlavně, ať zde nezůstanou žádné posklizňové zbytky z loňského roku. Hustota porostů se řídí velikostí sadby, někdy musíme brát v potaz také velikost záhonu, nicméně s určitým kompromisem lze dosáhnout optimální hustoty porostu.

Spon mezi rostlinami doporučí šlechtitel

Vždy je dobré, pokud zohledníte spon doporučený šlechtitelskou firmou či odborníkem, který vám sazenice prodává. Tito lidé mají totiž po mnoho let již u každého druhu zeleniny vypozorováno, jak rychle roste, kolik prostoru daná zelenina vyžaduje atd. Spon se volí buď čtvercový, obdélníkový, trojúhelníkový či lze vysazovat do dvojřádků. Spon vždy volte tak, aby se vám v budoucnu dobře dělala údržba, především pletí. Před samotnou výsadbou byste ale měli nechat sazenice otužit, kdy se rostliny postupně adaptují na obvykle nižší teploty než ty, které panovaly při jejich předpěstování ať již doma na parapetu, nebo ve skleníku.

Jaké spony se doporučují u nejčastějších druhů zeleniny?

1. Plodová zelenina

Nejčastěji pěstovanou plodovou zeleninou jsou tyčková rajčata, která vysazujeme do sponu 100 x 40 cm, papriky dle odrůdy do sponu 30x50-80 cm a okurky salátovky do sponu 80-120x 20-30 cm.

2. Cibulová zelenina

Cibulová zelenina především v podobě česneku se vysazuje do řádků od sebe 30-40 cm a v řádku jsou pak rostliny od sebe zhruba 15 cm. Cibule kuchyňská ze sazečky má spon 30x10 cm.

3. Kořenová zelenina

V tomto případě se jedná hlavně o spon u celeru bulvového, který se vysazuje do sponu 30-40 cm x 50 cm a platí, že čím více má celer okolo sebe místa, tím větší budou na podzim jeho bulvy.

4. Košťálová zelenina

Hlávkové zelí i květák se vysazují do sponu 40x50 cm, růžičková kapusta do sponu 50x 60 cm.

5. Listová zelenina

Nejoblíbenější listovou zeleninou je hlávkový salát, který se vysazuje do sponu 20 x 20 cm, čínské zelí okolo 30-40 x 40 cm.

6. Bylinky

Ani u těch nejčastějších bylinek si jednotlivé druhy nemůžete vysazovat tak, jak se vám zlíbí. Tak třeba taková majoránka zahradní vyžaduje spon 15x25 cm, bazalka 20x30 cm a oregano neboli dobromysl spon 30x40 cm. U máty a libečku, které jsou vzrůstnější pak volíme spon 50 x 50 cm.

Budete-li dodržovat správnou hustotu porostu, nebudete muset tolik aplikovat přípravky na ochranu rostlin, kdy především v husté výsadbě se více šíří houbové choroby. To samé platí i u škůdců. Čím řidší porost, tím lépe jednotlivé rostliny dokážete ochránit před nepříznivými vlivy a zajistit si tak stabilní výnosy.

 

O autorce:

Vystudovala Zahradní inženýrství na České zemědělské univerzitě v Praze a již přes 20 let působí jako zahradní architektka. Její koníček se zároveň stal i její profesí, založila úspěšnou, realizační firmu, která svým zákazníkům ukazuje, že krásnou a udržovanou zahradu může mít každý, stačí jen vědět, jak na to. Své odborné znalosti a zkušenosti sdílí také na sociálních sítích a těší ji zájem fanoušků o rostliny a přírodu kolem nás. Zahradnímu oboru propadla natolik, že jej řadu let vyučovala na středních školách a vychovala tak několik generací mladých a perspektivních zahradníků.

Naše krásná zahrada

Předplatné časopisu Naše krásná zahrada