Myslíte, že rostlinám prospívá hodně vody? U těchto trvalek je to přesně naopak. Jedna chyba je ale může během zimy zničit

Méně vody a méně péče. Může právě to být tajemstvím nejkrásnějších záhonů?

Nezalévejte zbytečně

To, co většině rostlin prospívá, může slunomilným trvalkám uškodit.

Tyto druhy jsou přizpůsobené suchu. Pokud je budete příliš zalévat nebo vysadíte do těžké půdy, odmění se vám menším množstvím květů nebo začnou chřadnout.

Trvalky na slunce: Kam je vysadit a kolik světla vlastně potřebují, aby prospívaly

Trvalky určené na slunce pocházejí z oblastí, kde je půda kamenitá, písčitá nebo štěrkovitá a vláhy nikdy není nazbyt. Nejlépe se jim proto daří na plně osluněných místech zahrady, kde na ně dopadají sluneční paprsky alespoň 6 až 8 hodin denně.

Ideální jsou jižní svahy, skalky, štěrkové záhony, obruby cest, vyvýšené záhony nebo místa u kamenných zídek, které přes den akumulují teplo a i za chladných nocí ohřívají vzduch kolem záhonů. Výborně se uplatní také v předzahrádkách nebo na suchých místech kolem teras a příjezdových cest, kde jiné rostliny často trpí.

Co trvalkám, které si ze všeho nejvíc užívají sluneční lázně, vyhovuje nejvíc?

• Plné slunce po většinu dne,
• lehká, propustná a dobře odvodněná půda,
• po zakořenění už jen střídmá nebo vůbec žádná zálivka,
• dostatek prostoru pro proudění vzduchu,
• minimum živin.

Právě v chudší půdě bývají tyto trvalky nejkrásnější. Nevytvářejí přebytek listů, ale soustředí energii do bohatého kvetení a pevných stonků.

Jak se trvalky na slunce chovají v živinami bohaté zahradní půdě

V běžné zahradní zemině většina druhů trvalek, určených pro suché a slunné záhony, poroste bez problémů. Pokud bude půda přiměřeně propustná, budou dobře prospívat a bohatě kvést. Je-li však půda příliš úrodná a pravidelně přihnojovaná, rostliny vytvoří spoustu listů, ale méně květů. Proto není vhodné trvalky určené pro suché a slunné záhony zbytečně rozmazlovat. Mírně chudší půda jim prospívá více než nadbytek živin.

Mokrá půda je jejich největší nepřítel

Největší problém představuje těžká jílovitá nebo dlouhodobě zamokřená půda. Kořeny v ní trpí nedostatkem vzduchu, mohou zahnívat a rostliny postupně slábnou. Méně kvetou, hůře přezimují a citlivější druhy mohou během jediné zimy zcela odumřít. Máte-li na zahradě těžkou zeminu, vyplatí se ji před výsadbou vylehčit hrubým pískem nebo štěrkem, případně založit vyvýšený záhon s dobře propustným substrátem.

Co se stane, když trvalky na slunce vysadíte do polostínu

V polostínu většina těchto trvalek v klidu přežije, ale nebude vypadat tak, jak by měla. Rostliny se vytahují za světlem, vytvářejí řidší trsy a kvetení je podstatně slabší. Některé druhy vykvetou jen krátce, jiné nasadí málo květů. Pokud je slunce zastíněno jen část dne, například ráno nebo pozdě odpoledne, mohou některé odolnější druhy stále velmi dobře prospívat. Nejkrásnější ale budou vždy na plně osluněném stanovišti.

Ve stínu sluncomilné trvalky ztrácejí svou největší přednost

Do hlubšího stínu se trvalky určené na slunce jednoduše nehodí. Rostliny zde vytvářejí dlouhé, slabé výhony, málo kvetou nebo nekvetou vůbec. Kvůli vyšší vlhkosti jsou navíc náchylnější k houbovým chorobám a jejich životnost bývá kratší. Raději se poohlédněte po rostlinách, kterým bude vlhko a stín vyhovovat, a ani takových není málo.

Trvalky na slunce: Vysaďte si záhon složený z těch nejkrásnějších květin, které si slunce budou užívat

Třapatkovka nachová (Echinacea purpurea): Jen málokterá trvalka symbolizuje léto tak jako třapatkovka. Její velké květy s výraznými středovými terčíky v odstínech růžové, bílé, žluté, oranžové i červené se otevírají od července až do září a lákají množství motýlů i včel.

Šanta (Nepeta): Rostlina vytváří husté polštáře aromatických šedozelených listů a od května až do září je doslova obsypaná drobnými modrofialovými květy. Po prvním kvetení stačí rostlinu lehce sestřihnout a během několika týdnů znovu obrazí.

Sporýš argentinský (Verbena bonariensis): Nepřehlédnutelná verbena patří mezi nejelegantnější letní trvalky. Na vysokých, téměř bezlistých stoncích rozkvétají od července až do října drobná fialová květenství, která se ve větru jemně pohupují.

Gaura Lindheimerova (Oenothera lindheimeri): Připomíná roj drobných bílých nebo růžových motýlů poletujících nad záhonem. Kvete nepřetržitě od června až do prvních podzimních mrazíků.

Perovskie lebedolistá (Salvia yangii): Stříbřité listy a modrofialové květy dělají z perovskie jednu z nejkrásnějších dominant letních záhonů. Květy se objevují od července až do září a krásně kontrastují se žlutým krásnoočkem nebo růžovými třapatkovkami.

Krásnoočko přeslenité (Coreopsis verticillata): Jemné, téměř nitkovité listy vytvářejí husté zelené polštáře, nad nimiž celé léto září stovky žlutých květů. Krásnoočko kvete od června do září a patří k nejspolehlivějším trvalkám do suchých zahrad.

Rozchodníkovec nachový (Hylotelephium telephium): Rozchodníkovce si vodu ukládají do dužnatých listů, takže jim sucho vůbec nevadí. Kvést začínají v srpnu a jejich růžová až vínová květenství zdobí zahradu často až do pozdního podzimu.

Když slunomilným trvalkám dopřejete dostatek světla a propustnou půdu, odmění se vám bohatým kvetením po celé léto.

Prohlédněte si galerii a objevte trvalky na slunce, které zvládnou vedra a promění záhon v barevnou podívanou.

O autorce:

Simona Sedláčková svou vášeň pro zahradničení a kreativní tvorbu přetavila do profesionální kariéry. Autorka už více než 20 let publikuje články z oblasti zahrady, pěstování, péče o rostliny a tvoření nejen z přírodních materiálů. Nejprve psala pro tištěné časopisy, později publikovala na webech, které se věnují zahradám, nyní píše pro web Naše krásná zahrada, kde čtenářům přináší praktické rady, sezónní tipy i návody. Má bohaté zkušenosti s domácím tvořením i přírodními postupy bez chemie.