Neplete se vám lavandin s „pravou levandulí“? Jen málokdo rozezná rozdíl

Lavandin je přirozeným křížencem levandule úzkolisté (Lavandula angustifolia) a levandule širokolisté (L. latifolia). Označuje se jako levandule prostřední (L. X intermedia) a jedná se o robustní, vysoký (80–120 cm v květu), ale neplodný hybrid, který je tudíž nutné množit vegetativně (řízkováním nebo hřížením). Jeho velkou předností je vysoký obsah vonných silic. Pro ně je také komerčně pěstován, a to zejména v jižní Francii. 

Lavandin má šedomodré květy a jeho květní stonky se větví

Když pomineme výšku během kvetení, poznáte lavandin od levandule úzkolisté, resp. lékařské, podle rychlejšího růstu, větších a stříbřitějších (resp. více našedlých) listů a delších květních stonků. Ale především – květní stonky lavandinu se rozvětvují, a nesou proto více květenství (běžná levandule má na jednom stonku jen jedno květenství). Květy jsou sterilní (neplodné) a jejich barva je spíše šedomodrá než fialová. Pozor, lavandin je i méně odolný vůči mrazu a vlhkosti, a potřebuje proto teplé a chráněné místo a na zimu nastýlku. 

Více vonných silic obsahuje lavandin, ale není léčivý

Lavandin může rovněž při srovnání s „pravou” levandulí obsahovat až trojnásobný obsah vonných silic. Pěstuje se hlavně pro výrobu levandulového oleje, vyrábí se z něj většina kosmetických přípravků a vyžívá se i v potravinářství. Květy lavandinu voní také výrazněji (mnohem ostřeji), ne tak sladce jako klasická levandule. 

Pokud tedy pěstujete levanduli pro okrasu nebo použití v kuchyni (čaj, zmrzlina, dekorace dezertu), budete s lavandinem spokojeni. Chcete-li však využívat i léčivé účinky levandule, zjistěte si předem, co kupujete za rostlinu. Zatímco totiž pravá levandule pomáhá zlepšit spánek, zvládnout migrénu nebo střevní obtíže a její olej léčí drobná poranění kůže, od lavandinu žádný z těchto účinků nečekejte.