Každý, kdo pěstuje jablka na zahradě, si chce jejich chuť a vůni užít naplno. K tomu je však potřeba umět rozpoznat nejvhodnější dobu k jejich sklizni, což není tak snadné, jak se zdá.

Jiřiny jsou sice stále ještě v plném květu, jakmile ale uhodí první mrazíky, je nutné jejich hlízy vyrýt a uskladnit. Jak to ale udělat, aby vydržely bez plísní a hnilob až do jara?

Zahradničení patří mezi jednu z nejoblíbenějších lidských volnočasových aktivit. Žebříček v oblíbenosti domácích mazlíčků zase na plné čáře vyhrává pes. Že spolu tyto dvě informace nijak nesouvisí? Právě naopak! Z těchto dvou faktů vyplývá, že na světě je velké množství zahrad, kde žijí psi. A jak asi všichni čtenáři tuší, tím vzniká pro mnoho zahrádkářů zapeklitá situace, ne však neřešitelná. Vytvořte zahradu přátelskou ke psům a užijte si ji společně s vaším psím kamarádem.

Poslední roky dostává trávník v létě pravidelně zabrat. Jak mu tedy pomoci, aby zvládnul nadcházející zimní období, odolal plísním a na jaře vypadal více než k světu?

Ať už jste začátečník nebo pokročilý zahradník, téměř nikoho nebaví marná snaha nad množením rostlin. Všechna ta práce a vypiplávání, kontrolování a zalévání, správná teplota a podmínky, a nakonec rostlinka stejně zajde. Metod pro rozmnožení hortenzií je více, existuje však snadný způsob, jak je množit, a postačí nám k tomu maximálně lopatka či motyčka.

Pěstovat bylinky je radost. Většinou se jim skvěle daří i bez našeho většího přičinění, ale spousta zahradníků tápe, kdy je sklízet a hlavně, jak je skladovat, aby byly i v zimě voňavé.

Znáte to. Léto pomalu končí, spousta rostlin odkvétá nebo plodí, listy začínají měnit barvu. A my, abychom si ušetřili práci, resp. ji rozložili, aby toho nebylo před zimou tolik najednou, začínáme postupně sklízet a uklízet, abychom pak v obchodě za draho nakoupili podzimní výzdobu. Ne všechno se však vyplatí vyhodit na kompost. Podívejme se spolu, jaké poklady nabízí pro neobyčejné podzimní dekorace vlastní zahrada.

Plody akébie pětičetné dozrávají v září až říjnu a zaskočí každého, kdo je vidí poprvé. Druhý šok vyvolává zjištění, že jsou jedlé. Nejde přitom o žádnou raritu, akébie je běžně pěstovaná popínavá rostlina, která zdobí nejednu zahradní pergolu či plot.