Objednali si vysněnou pergolu na zahradě. Pak zjistili, že jeden detail může všechno zkomplikovat

Pergola na zahradě a bioklimatická pergola: V čem je zásadní rozdíl

Pergolu na zahradě má dnes kdekdo. Bioklimatická pergola se v posledních letech stala jedním z nejžádanějších prvků moderních zahrad. Z pohledu stavebního práva však není rozhodující její obchodní označení, ale konkrétní technické provedení. Právě zde totiž vzniká řada omylů. Zatímco běžná pergola může být považována za drobnou stavbu bez nutnosti povolení, některé bioklimatické pergoly mohou být stavebním úřadem posouzeny přísněji.

Pergola na zahradě v zákoně nenajdete. Co posuzují úřady?

Víte, že zákon č. 283/2021 Sb., stavební zákon, pojem pergola na zahradě vůbec nepoužívá? Úřady posuzují stavbu podle její skutečné podoby a účelu, nikoli podle názvu v katalogu výrobce. Ministerstvo pro místní rozvoj ve své metodice výslovně uvádí, že rozhodující je, zda jde o drobnou stavbu, přístřešek nebo jiný stavební záměr. V praxi tak může být pod stejným označením „pergola“ posouzena jednoduchá zahradní konstrukce i poměrně složitá zastřešená stavba.

Jak vypadá pergola na zahradě, která obvykle splní podmínky drobné stavby

Tradiční pergola bývá otevřená konstrukce z dřeva, hliníku nebo oceli. Často slouží jako opora pro popínavé rostliny nebo jako lehké zastínění terasy. Typickými znaky jsou:

• otevřené boční stěny,
• jednoduchá nosná konstrukce,
• lehké zastřešení nebo pouze stínící prvky,
• doplňková funkce k rodinnému domu.

Pokud splňuje podmínky drobné stavby, zpravidla nevyžaduje povolení záměru.

Proč mohou bioklimatické pergoly podléhat přísnějším pravidlům

Bioklimatická pergola je technicky vyspělejší konstrukce. Charakteristické jsou zejména naklápěcí hliníkové lamely, které regulují sluneční záření, větrání a odvod dešťové vody. Moderní modely bývají doplněny o:

• motorické ovládání,
• senzory deště a větru,
• integrované LED osvětlení,
• boční screenové rolety,
• posuvné skleněné stěny.

Právě tyto doplňky mohou ovlivnit právní posouzení stavby. Pokud se pergola svým charakterem začne blížit uzavřenému prostoru nebo přístavbě domu, může se dostat do jiného povolovacího režimu.

Pergola na zahradě bez povolení: Jaké podmínky musíte splnit

Podle přílohy č. 1 stavebního zákona patří mezi drobné stavby mimo jiné některé zahradní stavby a přístřešky. Povolení zpravidla nemusíte mít, pokud jsou splněny všechny zákonné podmínky:

• zastavěná plocha do 40 m²,
• výška nejvýše 5 m,
• jedno nadzemní podlaží,
• minimálně 2 m od hranice sousedního pozemku,
• stavba neslouží k bydlení, rekreaci ani podnikání,
• na pozemku zůstává dostatečná plocha pro vsakování srážkových vod.

Právní základ obsahuje zejména § 171 stavebního zákona, podle kterého povolení záměru nevyžadují drobné stavby uvedené v zákoně.

Pozor na tyto detaily. Mohou změnit posouzení celé stavby

Řada lidí se domnívá, že každá bioklimatická pergola automaticky spadá mezi drobné stavby. Tak tomu ale není. Stavební úřad může požadovat povolení například tehdy, když:

• pergola překročí limity drobné stavby,
• bude pevně spojena s rodinným domem,
• vznikne téměř uzavřený prostor se skleněnými stěnami,
• bude umístěna v chráněném území nebo památkové zóně,
• nebude dodržena odstupová vzdálenost od sousedního pozemku.

Zvláště pergoly kotvené do domu bývají často posuzovány jako přístavba nebo změna dokončené stavby. V takovém případě už nemusí být možné využít režim drobné stavby.

Pergola na zahradě: Co ověřit ještě před podpisem smlouvy

Než podepíšete smlouvu s dodavatelem, vyplatí se zjistit, jak bude konkrétní model posuzovat místně příslušný stavební úřad. Zejména u bioklimatických pergol se skleněnými stěnami, integrovanými roletami nebo pevným napojením na dům nemusí být situace jednoznačná. Nejbezpečnější postup je vycházet z § 171 stavebního zákona a z přílohy č. 1 zákona č. 283/2021 Sb., případně si předem vyžádat stanovisko stavebního úřadu. To může předejít komplikacím i případným sankcím za nepovolenou stavbu.

U pergoly často nerozhoduje její název v katalogu, ale konkrétní provedení, které může výrazně ovlivnit celý stavební proces.

Podívejte se v galerii, jak se liší pergola na zahradě od moderních bioklimatických modelů.

O autorce:
Martina Pilzová vystudovala Střední průmyslovou školu potravinářské technologie v Praze, ale skutečnou praxi získávala především dlouholetou zkušeností na vlastní zahradě a při péči o hospodářská zvířata. Zahradničení, pěstování rostlin a chov slepic, králíků nebo kachen jsou přirozenou součástí jejího života už od dětství.
Své praktické znalosti propojuje s citem pro estetiku, tradiční řemesla i udržitelný přístup k přírodě. Věnuje se nejen pěstování ovoce, zeleniny a bylinek, ale také tvorbě sezónních dekorací z přírodních materiálů.
Jako autorka článků na webu Naše krásná zahrada (nkz.cz) i dalších specializovaných portálech inspiruje čtenáře k tomu, jak si s rozumem, citem a úctou k přírodě vytvořit krásný a funkční domov i zahradu.