REKLAMA
REKLAMA

Zastřešené posezení uprostřed zahrady

REKLAMA
REKLAMA

Těžko v zahradě nalézt romantičtější útočiště: besídky, altánky a pavilony nedaleko od domu, a přitom uprostřed přírody patří k nejoblíbenějším místům pro posezení v zeleni. Dokonce i v zimě se uplatní jemně tepané tvary a dokonale vykroužené oblouky odhalených nebo zasněžených malých staveb. Ale už to nebude trvat dlouho a výhony a listy popínavých rostlin jim zase utkají zelený háv, který nevpustí zvědavé pohledy, zato však umožní průchod prvním teplým paprskům jarního slunce. 

Popínavá zeleň 

Slovo altán se k nám dostalo přes němčinu až z italštiny, základ slova znamená vysoký. Používá se ve stejném významu jako české slovo besídka. V původním slova smyslu označuje otevřený, průhledný prostor bez pevné střešní konstrukce, v němž popínavé rostliny šplhají po kovových tyčích nebo dřevěných konstrukcích, tvoří zdi a poskytují stín. 

Vytrvalé popínavky, jako zimolez – třeba vonná odrůda ’American Beauty’ zimolezu Heckrottova – nebo pnoucí růže, jako meruňková ’Ghislaine de Feligonde’, slibují krásné květy po mnoho týdnů i husté listoví. Vistárie nebo vzrůstné ramblery potřebují stabilní konstrukci. Hortenzie popínavá, plamének a břečťan se spokojí i s málem slunce. 

Treláže i pevné stěny 

Přechod mezi besídkou a pavilonem je plynulý. Máte-li v plánu je využívat jen v létě, stačí stěny z treláží, které se nabízejí jako opora pro popínavé rostliny. Pokud chcete sedět venku, i když trochu prší, zvolte stavbu s pevnou střechou. Máte-li v úmyslu užívat „zahradní pokoj“ i v chladných podzimních dnech, je lepší zvolit stavbu s pevnými stěnami a uzavíratelnými okny i dveřmi, kterou lze snadno vyhřát třeba plynovým topidlem. Není-li altán kryt zdí, zpříjemní vám pobyt v něm plná zadní stěna na návětrné straně. 

Altán v japonském stylu
Info ikona

Altán by měl odpovídat stylu zahrady. Je-li uzavřený, poslouží jako obytný prostor nezávislý na počasí. 

Do každé zahrady 

Pro každý zahradní styl existují vhodné besídky a pavilonky – kovové, ze dřeva v klasické bílé nebo rustikálních přírodních odstínech, ale i zděné. Jako podklad pro jednu lavičku stačí většinou štěrk, pro větší sezení by měla být plocha dlážděná. 

Vhodné místo se většinou dá najít jednoduše: na konci cestičky, z jedné strany kryté, u skupiny dřevin či u dlouhé zdi na hranici zahrady. Příjemné je také umístění altánu u vodního prvku; může však stát i volně v trávníku. Pamatujte, že je praktické zajistit pohodlné propojení pavilonu s domem. Aby se „dřevěný pokojík“ dobře začlenil do zahradního celku, měl by ho doprovázet záhon nebo vhodně zvolené ostrůvky rostlin.

REKLAMA
REKLAMA
REKLAMA
REKLAMA
REKLAMA