Postavil si vysněnou pergolu, pak přišel šok: Úřad mu ji označil za černou stavbu

Stavba pergoly snů: Jak začínají nejčastější chyby

Jaromír měl jasno. Na konci zahrady, pod starou jabloní, si postaví pergolu. Dřevěnou, vzdušnou, porostlou popínavými růžemi a se střechou, aby ně ně nepršelo. Místo, kde bude ráno pít kávu a večer sedět s přáteli u sklenky vína. Víkendy trávil stavbou. Řezal trámy a kotvil sloupky. Když bylo hotovo, cítil hrdost. Pergola stála pevně, vypadala krásně a zapadala do zahrady, jako by tam byla odjakživa. Jaromír měl pocit, že udělal všechno správně. Jen jednu věc vynechal.

Proč nestačí říct „je to jen pergola“

Na otázky sousedů, jestli má vše povolené, mávl rukou. „To je jen pergola. Na to snad žádné papíry nepotřebuješ,“ říkal si s úsměvem. Netušil, že i drobné stavby mohou podléhat pravidlům. Že záleží na velikosti, umístění i způsobu ukotvení. A že právě jeho pergola už dávno překročila hranici, kdy jde jen o „zahradní doplněk“.

Stavba pergoly bez povolení přitahuje pozornost úřadů

Bylo to jedno obyčejné úterní dopoledne, když zazvonil zvonek. Za brankou stáli dva cizí lidé, a jak se vzápětí ukázalo, byli to úředníci ze stavebního úřadu. „Dobrý den, přišli jsme na základě podnětu prověřit stavbu na vašem pozemku,“ zaznělo věcně. Jaromírovi ztuhl úsměv. Úředníci si pergolu pečlivě prohlédli, změřili její rozměry a pořídili dokumentaci. Pak přišla věta, kterou nečekal: „Jedná se o stavbu provedenou bez potřebného povolení. V tomto rozsahu ji nelze považovat za drobnou stavbu bez ohlášení.“

Co říká zákon o drobných stavbách

Jaromír se snažil argumentovat. Vždyť to není dům. Nemá zdi, jen střechu. Je to přece jen pergola. Jenže zákon mluví jinak. Rozhodující není název, ale parametry. Velikost, výška, pevné ukotvení k zemi. A také to, jak blízko stojí u hranice pozemku. Jeho pergola byla příliš velká. Navíc pevně spojená se zemí betonovými patkami. A stála blíž k plotu, než dovolují předpisy.

Stavba pergoly jako černá stavba: Co následuje

O několik týdnů později přišlo rozhodnutí: Pergola byla oficiálně označena jako černá stavba.

Jaromír měl jen dvě možnosti. Buď zahájit dodatečné povolovací řízení, nebo stavbu odstranit. Jenže dodatečné povolení nebylo jisté. A soused, který podnět podal, dal jasně najevo, že s pergolou nesouhlasí. Nakonec nezbylo než vzít do ruky nářadí znovu. Tentokrát ale ne kvůli stavbě. Pergola šla k zemi. Dřevo, které ještě nedávno tvořilo místo pohody, skončilo na hromadě. Jaromír stál opodál a přemýšlel, kde udělal chybu. Odpověď byla přitom vcelku jednoduchá:

• Podle § 152 stavebního zákona je stavebník povinen provádět stavbu pouze na základě povolení nebo v souladu s podmínkami, kdy povolení není potřeba. Jaromír si však nic neověřil.

• § 171 řeší tzv. černé stavby. Pokud je stavba provedena bez povolení nebo v rozporu s ním, stavební úřad může nařídit její odstranění.

• § 159 a následující ustanovení přesně určuje, kdy stačí ohlášení a kdy už potřebujete povolení. Jaromírova pergola svými rozměry a ukotvením tyto limity překročila.

  A problém byl i s umístěním stavby, protože nedodržel obecné požadavky na výstavbu, zejména odstup od hranice pozemku dle prováděcích předpisů.

Stavba pergoly: Co si ověřit, než začnete

Stačilo jediné odpoledne. Otevřít stavební zákon (základní ustanovení stavebního zákona, zákon č. 283/2021 Sb.), zjistit podmínky, případně zajít na úřad a zeptat se. Místo toho ho jeho „rychlé řešení“ stálo čas, peníze i kus radosti. Takových případů je víc, než si myslíte. Mnoho lidí podceňuje pravidla pro drobné stavby. Přitom právě u pergol, přístřešků nebo zahradních staveb se často rozhoduje o tom, zda je potřeba ohlášení nebo povolení. Rozhodují detaily, které laik snadno přehlédne.

Stavba pergoly není jen o dřevě a nářadí, ale hlavně o tom, znát pravidla dřív, než bude pozdě.

Podívejte se do galerie, jak může stavba pergoly dopadnout správně i špatně, a inspirujte se konkrétními příklady.

O autorce:

Martina Pilzová vystudovala Střední průmyslovou školu potravinářské technologie v Praze, ale skutečnou praxi získávala především dlouholetou zkušeností na vlastní zahradě a při péči o hospodářská zvířata. Zahradničení, pěstování rostlin a chov slepic, králíků nebo kachen jsou přirozenou součástí jejího života už od dětství.
Své praktické znalosti propojuje s citem pro estetiku, tradiční řemesla i udržitelný přístup k přírodě. Věnuje se nejen pěstování ovoce, zeleniny a bylinek, ale také tvorbě sezónních dekorací z přírodních materiálů.
Jako autorka článků na webu Naše krásná zahrada (nkz.cz) i dalších specializovaných portálech inspiruje čtenáře k tomu, jak si s rozumem, citem a úctou k přírodě vytvořit krásný a funkční domov i zahradu.