64 Kč
74 Kč
Tři v zahradě: Zahrada u rybníka svou proměnou ohromila i slavného architekta
Stačilo pár správných rozhodnutí a obyčejná zahrada u rybníka se proměnila v místo, které bere dech.
Rychlý přehled
Zahrada u rybníka stojí na propojení přírody, tradice a chytrých řešení. Klíčovou roli hraje využití lokálních materiálů, citlivá práce se stromy i promyšlená výsadba, která respektuje osobitost místa a zároveň přináší praktický užitek.
Tip redakce
Než nakoupíte materiál v hobby marketu, projděte vlastní pozemek. Často najdete kameny nebo prvky, které zapadnou přirozeněji a dodají zahradě originalitu, kterou nelze koupit.
Zahrada u rybníka: Kouzlo lokálních materiálů
Při rekonstrukci okolí stavení z roku 1890 manželé zjistili, že ne všechna tradiční řešení sedí jejich estetickému cítění. Původní plány počítaly s klasikou v podobě šedé žuly, která se však zdála příliš studená a strohá pro tak osobité místo, jako je tato zahrada u rybníka. Hledali materiál, který by působil přirozeněji a zároveň luxusně, nakonec zvolili kompromis, jenž dokonale propojil dům s okolní přírodou.
„Nebyli jsme úplně přesvědčeni o žulových kostkách. Tak jsme se s kameníkem domluvili na něčem podobném a vybrali jsme italský porfyr," svěřila se majitelka. Tato volba nakonec nepadla na úrodnou půdu. Ferdinand Leffler si stál za využitím lokálních materiálů a při obchůzce pozemku narazil na poklad. Hromadu kamení. Majitelka mu vysvětlila, že babička s dědou na poli sbírali kameny a dávali je na kupu.
„Šikovný kameník se tím probere. To jsou přesně ty kameny, které potřebujeme,“ hodnotil nadšeně Ferdinand Leffler.
Jak zachránit starý strom bez poškození kořenů
Dominantou celého prostoru je majestátní ořešák, který však začal pod náporem času a nevhodného okolí strádat. Zahrada u rybníka mu sice poskytuje dostatek vláhy v hloubce, ale povrchové zhutnění půdy pod jeho korunou se stalo kritickým problémem. Odborníci proto přišli se zajímavým plánem, jak stromu ulevit, aniž by došlo k poškození jeho citlivého kořenového systému, který drží strom ukotvený.
„Musíme tomu stromu udělat dobře, nesmíme mu škodit. Teď mu škodíme, protože je tu tráva, šlapeme mu po kořenech, nemá tam vzduch ani vodu. Navrhuji technologii, díky které odfoukáme stávající zem, která tu je, velmi jemně s pomocí stlačeného vzduchu. Nakypříme podloží pod stromem a dáme tam štěrk. A na ten štěrk pak posadíme terasu,“ navrhl Aleš Kurz.
Proč nekupovat vše v hobby marketu
Lidé často zapomínají na to nejpřirozenější bohatství, které mají doslova pod nohama. Zahrada u rybníka je přitom plná materiálu, který generace předků pečlivě ukládaly na hromady pro budoucí využití. Stačí jen trocha trpělivosti a oko zkušeného řemeslníka, aby se obyčejné polní kameny proměnily v nádherné zídky nebo originální chodníky, které vypadají, jako by na svém místě byly odjakživa.
„Častou chybou u tradičních staveb je, že se nekoukneme kolem sebe, co máme k dispozici a hned jedeme do hobby marketu, kde nakupujeme kameny, o kterých si myslíme, že tam budou patřit. A ono to tam nakonec nesedne,“ varoval Ferdinand Leffler.
Řez stromu, který na první pohled nepoznáte
U starého ořešáku nešlo jen o kořeny, ale také o bezpečnost všech obyvatel chalupy, protože suché větve vysoko v koruně představovaly reálné riziko. Zahrada u rybníka vyžaduje citlivý přístup, aby nebyl narušen její přirozený vzhled, který se zrcadlí na vodní hladině. Profesionální arboristé se proto pustili do práce, jejímž cílem bylo strom stabilizovat a zároveň mu ponechat jeho charakteristický vzhled bez viditelných pahýlů a ran.
Výsledek odborné práce je kupodivu nejlepší tehdy, když není na první pohled vůbec poznat, že by někdo do koruny stromu zasahoval. Práce proběhly přesně podle přísných norem.
„Řešili jsme především bezpečnost. Začínal prosychat odshora, udělali jsme proto řez dříve, než přijde přirozeně. Zásah byl kombinace obvodové redukce a bezpečnostního řezu. Potom jsme dělali lokální redukce z důvodu stabilizace. Ořešák měl hodně větví, takže nebylo poznat, že se nějaký řez prováděl, což je správně. Laik by zásah odborníka neměl poznat,“ zhodnotil zkušený arborista, kterého si rodina na pozemek přizvala.
Výsadba v zahradě u rybníka, která potěší i děti
Někdy ty nejlepší nápady vznikají až v průběhu prací, kdy si konkrétní místo samo řekne o to, co by mu nejvíce slušelo. Během úprav chodníků a terénu se ukázalo, že pár nevyužitých metrů může hostit pestrou paletu rostlin, které potěší nejen oko, ale i chuťové pohárky. Zahradní architektka Jana Bieliková využila příležitosti a vytvořila bohatý trvalkový lem, který plynule navazuje na divočejší ráz, jejž má každá správná zahrada u rybníka mít.
„Během prací se vyskytlo hned několik prostorů, které si doslova žádaly výsadbu. Například prostor kolem chodníku, kde jsme původně výsadbu neplánovali, ale dokonale sem zapadla. Rodina si zajistila muchovník a já kolem něj zajistila trvalky. Zvolila jsem škornici, kontryhel, různé trávy a vyšší kvetoucí trvalky. Děti majitelů si mohou pochutnat na drobných jahodách. Zvolila jsem odrůdu Alexandria, která je typická tím, že vytváří trsy a nepřeroste tak do okolí trvalek,“ řekla Jana Bieliková.
Předzahrádka ve stylu našich babiček
Vstupní prostor u domu by měl být výkladní skříní, která návštěvníky okamžitě naladí na tu správnou venkovskou vlnu. Majitelé chtěli, aby tato část působila nostalgicky a hravě, přesně v duchu starých zahrad našich předků, kde se krása neplánovala podle pravítka. Zahrada u rybníka se tak v přední části mění v kvetoucí oázu, která hýří barvami od jara až do pozdního podzimu a láká včely i motýly z celého širokého okolí.
Vize babičkovské zahrádky se opírá o osvědčené druhy květin, které ke starým chalupám neodmyslitelně patří už po celá staletí. Odbornice na výsadbu má o složení záhonů jasno.
„Předzahrádka by měla mít babičkovský nádech. Za mě v takové zahradě rostou různorodé trvalky, jako hvězdnice, zvonky, kopretiny, růže nebo konvalinky. Ale chybět by neměly ani jiřinky. Vsadíme na kvetoucí trvalky, které doplníme o hlíznaté jiřinky a letničky, které celou předzahrádku oživí,“ vysvětlila Jana Bieliková.
Tradice, která dává zahradě u rybníka charakter
Celý projekt rekonstrukce zahrady u rybníka je protkán hlubokou úctou k historii a k práci lidí, kteří na tomto místě žili před námi. Manželé si uvědomují, že autenticitu nelze koupit v obchodě, ale musí se v krajině najít a s láskou ji znovu použít. Každý kámen, který byl kdysi vynesen z pole, má dnes svou cenu a v nové kompozici získává roli spojovacího článku mezi minulostí stavení z roku 1890 a jeho moderní současností.
Důraz na lokální zdroje je patrný v každém koutu a majitelé jsou pyšní na to, že mohou pokračovat v tradici svých předků. Právě tyto detaily dělají zahradu u rybníka místem, kde se čas na chvíli zastaví.
Tři v zahradě: Proměny, které zvládnete sami
Ferdinand Leffler, Aleš Kurz a Janka Bieliková provázejí proměnami zahrad, kde si majitelé plní své sny svépomocí. Osmidílná série přináší inspiraci, praktické rady i odhodlání pustit se do vlastních projektů. Sledujte vždy v sobotu v 17:55 na ČT1.
Možná i vaše zahrada čeká na jedno rozhodnutí, které z ní udělá místo, kam se budete vždy rádi vracet.
Zahrada u rybníka ukazuje, že nejkrásnější řešení často najdete přímo na vlastním pozemku.
