Překvapivé příběhy vánočních stromů: Jeden z nich má za sebou osmdesátileté drama
Jak to začalo: První vánoční stromy a vznik slavné pražské tradice
Tradice umisťování velkého vánočního stromu na Staroměstské náměstí se ustálila ve 20. století. Poprvé se tu ukázal v roce 1936. Dřív se používaly menší stromky, často darované od obyvatel, kteří měli doma jehličnan navíc. Postupně ale rostla poptávka po větších, majestátních stromech. A tak se z původní domácké tradice stalo každoroční hledání toho nejlepšího kusu v českých lesích.
Dnes strom pro Staroměstské náměstí většinou pochází z Liberecka, Ústecka nebo Krkonoš. Kácení probíhá na konci listopadu, aby měl jehličnan dost času na cestu do Prahy i instalaci. Pro místní je to symbol začátku adventu, pro turisty zase must-see moment. Bez fotky u stromu prostě návštěva Prahy není kompletní.
Všechno začíná v lese: Kde Praha hledá svůj dokonalý vánoční strom
Když se vybírá vánoční strom pro Staroměstské náměstí, nezačíná to u dekorací ani u architektů náměstí. Začíná to v lese. A ten les si většinou zahraje Liberecko, Ústecko nebo Krkonoše. Tady totiž rostou kusy, které splňují pražský ideál. Vysoké, rovné a dostatečně sebevědomé na to, aby se postavily uprostřed jednoho z nejnavštěvovanějších míst v zemi.
Nejčastějším vítězem castingu je smrk ztepilý. Tenhle strom je takový univerzální talent. Vypadá dobře, drží tvar. A když ho ozdobíte, působí přesně tak majestátně, jak si Praha představuje. Jedle se objevuje méně často. Je krásná, ale někdy až moc huňatá na rovnoměrné zdobení. Borovice? Ta umí překvapit, ale její široké jehlice a robustní koruna jí dávají trochu jinou estetiku, než kterou chce Praha na Staromáku prezentovat.
Přísná kritéria: Výška, tvar i zdraví stromu rozhodují o tom, kdo vyhraje
Výběr stromu není žádná rychlovka u plotu. Je to proces, který má skoro filmovou dramaturgii.
- Výška: Čím víc metrů, tím víc „Staromák“. Praha běžně sahá po stromech přes 20 metrů, ideálně po těch, které už z dálky křičí: „Já jsem tady král.“
- Tvar: Tady se hraje na úplnou symetrii. Strom musí vypadat, jako by celý život čekal na moment, kdy ho někdo ozdobí. Žádné asymetrické větve, žádné nakloněné kmeny. Perfekcionismus vítá.
- Hustota větví: Strom musí být hustý, ale ne zase tak moc, aby se do něj nedalo rozumně zavěsit světýlka. Je to něco jako hledání rovnováhy mezi bohatým účesem a funkčnosti.
- Zdravotní stav: Náměstí nesmí ohrozit strom, který chřadne nebo je napadený škůdci. Navíc by to bylo i symbolicky nešťastné. Kdo by chtěl zdobit jehličnan, který začne v půlce adventu opadávat?
Výběrová komise proto tráví hodiny v terénu a měří, fotí, obhlíží a někdy i diskutuje nad tím, jestli by ten levý spodní vějíř větví nemohl být o centimetr delší.
Stromy s příběhem: Kandidáti, kteří se stali hvězdami adventu
Občas se vybere strom, který má svou vlastní životní historii. Mezi minulými kandidáty byly i opravdové pamětnické kusy. Třeba osmdesátileté smrky, které vyrostly na pozemcích, kde původní majitel už ani nežije. Některé stromy mají svůj původ v náhodném semínku, které kdysi odfoukl vítr k zahradnímu plotu, a o desítky let později z něj vyrostl vánoční strom, kterému potleská několik tisíc lidí.
Je to celkem ironie: celý život rostou v ústraní, a najednou se stanou hvězdou adventu.
Brno, Olomouc nebo Plzeň? Jak si vede pražský strom mezi ostatními
Česká města se předhánějí, kdo bude mít ten nejhezčí vánoční strom. A každé na to jde po svém.
Brno
Tohle město má jednu z nejstarších stromových tradic u nás. Už v roce 1924 slavnostně rozsvítilo svou první velkou jedli na náměstí Svobody. Od té doby je brněnský strom skoro stejně důležitý jako svařák z Náměstí Svobody.
Olomouc
Olomoučtí mají slabost pro jedle. Jejich stromy bývají nádherně husté, rovnoměrné a působí elegantně, někdy až aristokraticky. Olomouc se navíc nebojí sáhnout po kusech s bohatou korunou, které ve světlech vypadají opravdu královsky.
Plzeň
V Plzni sází podle toho, co okolní kraj právě nabízí. Někdy vyhraje jedle, někdy smrk. Prostě strom, který v daném roce nejlépe sedí do konceptu. Plzeň ale vždy dbá na to, aby strom působil přístupně a domácky, podobně jako celé jejich vánoční trhy.
Máte doma vánoční strom v květináči? Takhle o něj pečovat, aby vydržel
Máte doma vlastní vánoční strom v květináči? Skvělé. Ale aby vám neuhynul rychleji než vánoční resolution v lednu, je dobré se držet pár jednoduchých pravidel.
Kdy ho přenést domů?
Co nejpozději. Ideálně kolem 10. – 12. prosince. Čím dřív ho dáte do tepla, tím spíš mu začnou rašit nové pupeny. A když pak trefí venkovní chlad, je po nich.
Jak se o něj starat?
- Vlhkost: Zemina musí být lehce vlhká, ne však přemokřená. Stromky v květináči nesnášejí bažiny.
- Teplo: Vyhněte se radiátorům a krbům. Stromy nejsou fanoušci tepelného wellness, spíš preferují nižší teplotu kolem 15–18 °C.
- Světlo: Dejte ho k oknu, ale ne tak blízko, aby mu slunce nebo teplo začaly zbytečně stimulovat růst.
Kdy ho vrátit ven?
Po Vánocích strom nešokujte. Nedávejte ho rovnou na mráz. Nejdřív ho nechte pár dní v chladnější místnosti, třeba na chodbě nebo v zimní zahradě. Až pak ho vraťte ven. Chce to jen trochu trpělivosti a váš stromek může dělat parádu klidně několik let.
Symbol Vánoc, který spojuje: Proč je vánoční strom víc než jen dekorace
Tradice kácení vánočního stromu pro Staroměstské náměstí je zvláštním mixem nostalgie, logistiky, emocí a trochu i českého humoru. Každý rok dostane šanci jiný jehličnan, který se na pár týdnů stane celebritou. Ať už jde o smrk z hor, jedli z vesnice nebo strom, který rostl desetiletí podél zapomenuté polní cesty.
A doma si tuhle atmosféru můžete vytvořit taky. Stačí první adventní večer společně rozsvítit vlastní vánoční strom, udělat si chvíli klidu a na chvilku zpomalit. Protože o to je. Vánoční strom je víc než dekorace. Je to malý rituál, který připomíná, že i v prosincovém chaosu se dá najít okamžik, kdy si člověk prostě sedne a řekne: „Jo. Tohle jsou Vánoce.“
