Fotogalerie
Úspora díky samozásobení
Pěstování vlastní zeleniny a ovoce s sebou samozřejmě nese finanční úsporu. Ceny některých plodin stále mírně rostou, proto představuje zahrada určitou pojistku, jak sobě nebo rodině zajistit levně alespoň část nezbytných potravin.
Foto: Shutterstock
Zdraví – víte, co jíte
Vlastní úroda zpravidla více chutná a lidé si jí i více váží. Navíc máte přehled o tom, co ve vypěstovaných plodech jíte. Nemusíte se bát reziduí chemických postřiků proti chorobám a škůdcům (pokud je nepoužíváte), zatímco u kupovaných plodů si nemůžete být nikdy jistí. Kromě toho máte čerstvou sezonní zeleninu nebo ovoce vždy po ruce.
Foto: Shutterstock
Bylinky z vlastní lékárny
Zdraví může vaše zahrada podpořit nejen plody bez reziduí, ale i účinnými látkami v pěstovaných bylinkách. Péče o ně bývá jednoduchá a použít je můžete čerstvé i sušené do různých čajových směsí, domácích tinktur apod.
Foto: Shutterstock
Zdravý fyzický pohyb
Zdravé kondici prospívá také pohyb, který jste nuceni při zahrádkaření vykonávat, a pobyt na čerstvém vzduchu. Zapomeňte proto na posilovny a fitness centra – zahrádkaření má na lidský organismus stejně pozitivní vliv jako sport. Funguje jako kardiovaskulární cvičení, snižuje riziko infarktu a mrtvice, prodlužuje věk.
Foto: Shutterstock
Balzám na unavenou duši
Zahrádkaření působí blahodárně také na lidskou psychiku. Zmírňuje dopady stresu, zlepšuje kvalitu spánku, uvolňuje nervy i tělo, posiluje smysly (propojuje s přírodou skrze vůně, zvuky, barvy) a funguje jako zdroj nové energie a rovnováhy. Zahrádkaření navíc nabízí i prostor pro kreativitu a realizaci a do určité míry zvyšuje sebevědomí a uspokojení z odvedené práce.
Foto: Shutterstock
Hospodaření jako životní postoj
Dokázat si jídlo sami vypěstovat a nebýt závislí na tuzemských nebo zahraničních producentech, jejichž dodávky mohou kdykoli skončit, je dokonce životním postojem některých lidí. Představuje určité pojetí samostatnosti a také cti. Řada z nich se proto vrací k půdě a hospodaření.
Foto: Shutterstock
Nulová uhlíková stopa
Vlastním ovocem a zeleninou nahradíte plody dovážené často z velkých dálek. Má nulovou ekologickou stopu, protože odpadá finančně náročná a často komplikovaná doprava, která zatěžuje životní prostředí.
Foto: Shutterstock
Kompostování a zero waste
Předností zahrádkaření je i ekologická likvidace zahradního bioodpadu – tedy za předpokladu, že jej kompostujete. Kromě nulového odpadu (zero waste) nabízí i bonus v podobě úrodného kompostu, který prospívá okrasným i užitkovým záhonům.
Foto: Shutterstock
Ochrana přírody
Zahrada nabízí také životní prostor pro mnoho drobných živočichů. Jejich výskyt můžete podpořit výsadbou kvetoucích rostlin (hmyz, především včely, čmeláci, pestřenky...), vyvěšením hnízdních budek a umístěním krmítek (ptáci), instalací hmyzích “hotelů”, domků pro ježky, netopýry... K ochraně životního prostředí mohou zahrádkáři přispět i používáním ekologických přípravků na ochranu rostlin, šetrnými postupy atp.
Foto: Shutterstock
Staré odrůdy, semenaření...
Aby té ekologie nebylo málo, podílejí se zahrádkáři také často na uchovávání vzácných starých odrůd ovocných stromů. Ty sice neposkytují takovou úrodu jako moderní šlechtěné odrůdy, ale mají jiné vlastnosti, pro které si zaslouží pozornost (odolnost, životnost, nenáročnost...). Se zachováváním genofondu souvisí i znovu objevené semenaření, které souvisí i s nezávislostí na semenářských firmách.
Foto: Shutterstock
Rodina, přátelé a zahrádkáři
Zahrádkaření je spojené také s dalšími lidmi. Čas na zahradě můžete trávit s rodinou, přáteli a sousedy, a to nejen při práci, ale i příjemném posezení pod stromy. Děti jsou nadšené z vlastní sklizně, kamarádi ze zahradního grilování. Navíc se můžete zapojit do některé ze zahrádkářských komunit, scházet se s lidmi stejného ražení, vyměňovat si s nimi semínka, zkušenosti...
Foto: Shutterstock
Pozitivní vliv bakterií
S pocitem štěstí a uspokojení, které zahrádkáři na zahradě zažívají, souvisejí i půdní bakterie Mycobacterium vaccae. Zahrádkáři s nimi přijdou do kontaktu při práci s půdou (vstřebávají je kůží, vdechují je) a je vědecky prokázáno, že zmírňují úzkost, navozují pocit radosti a dočasně zvyšují i inteligenci. Tyto bakterie totiž stimulují uvolňování serotoninu v mozku, který pak pozitivně působí na psychiku. Vliv bakterií byl již doložen u myší, nyní se zkoumá, jak přesně působí na člověka.
Foto: Shutterstock
