Zahradnice Simona radí: Ještě není pozdě! Tohle zasejte na prázdné záhony a půda vám za to poděkuje
Máte po sklizni prázdný záhon? Ještě ho nemusíte nechat přes zimu holý.
Tip redakce
Pokud máte více volných záhonů, zapisujte si, co na kterém místě rostlo. Při výběru zeleného hnojení tak snáz pohlídáte, aby po něm příští rok nenásledovala příbuzná plodina.
Koncem září ještě stihnete vysít zelené hnojení. Které druhy mají stále šanci
Prázdné záhony po sklizené zelenině nemusí až do jara zůstat holé. Zelené hnojení dokáže půdu zakrýt, dodat jí organickou hmotu a omezit růst plevelů, ale v druhé polovině září už není čas na všechny druhy. Pokud chcete sít právě teď, výběr se zužuje především na ozimé plodiny. Žito nebo řepka ještě mohou před zimou vytvořit slušný porost, jen je potřeba vědět, jak je správně zasít a co po nich příští rok raději nepěstovat.
U takto pozdního výsevu je naprosto zásadní vybrat druh zeleného hnojení, který zvládne kratší podzimní vegetaci. Ozimé žito seté (Secale cereale) a řepka olejka (Brassica napus) patří mezi plodiny, které mohou ještě dobře vzejít a vytvořit před zimou dostatečně silný porost. Rozhoduje především teplota půdy, vláha a termín výsevu. Čím dříve už se do setí pustíte, tím lépe.
Žito si s pozdním výsevem poradí velmi snadno
Ozimé žito seté (Secale cereale) je pro pozdní výsev jednou z nejpraktičtějších možností. Žito před zimou vytvoří zelený porost, který chrání povrch půdy před deštěm a omezuje prostor pro podzimní plevele. Na rozdíl od vymrzajících druhů pokračuje ve vegetaci na jaře a dokáže vytvořit značné množství zelené hmoty. Porost je třeba asi 2 až 3 týdny před další výsadbou posekat a následně mělce zapravit do půdy.
Po žitu plánujte další plodiny opatrně. Kterým se raději vyhnout?
Při zeleném hnojení se vyplatí myslet nejen na letošní podzim, ale také na příští osevní plán. Žito seté (Secale cereale) patří mezi lipnicovité, stejně jako pšenice setá (Triticum aestivum), ječmen setý (Hordeum vulgare) nebo oves setý (Avena sativa). Pokud byste tedy plánovali příští rok na stejném místě pěstovat obilniny, není žito jako zelené hnojení ideální volbou. Ale vzhledem k tomu, že na zahradách se většinou pěstuje zelenina, která nemá s obilninami nic společného, můžete vysévat i vysazovat všechny druhy. Pro běžný zeleninový záhon, na kterém hodláte pěstovat například rajčata, papriky, okurky nebo cukety, je žito jako zelené hnojení velmi vhodné.
Řepka ještě vytvoří listovou růžici. Proč ale záleží na příštím osevním plánu
Druhou možností pro pozdní zářijový výsev je řepka olejka (Brassica napus). Stejně jako žito je ozimá a při správném založení porostu přezimuje. Na podzim vytváří listovou růžici a její kořen proniká hluboko do půdy. Na zahradě ji můžete využít na volné záhony jako zelené hnojení, ovšem s jedním velmi důležitým omezením, protože řepka patří mezi brukvovité rostliny.
Po řepce olejce je osevní plán zeleniny opravdu důležitý
U řepky olejky se dostáváme k pravidlu, na které se při zeleném hnojení snadno zapomíná. Příbuzné rostliny by se neměly v osevním postupu zbytečně střídat těsně za sebou. Řepka olejka (Brassica napus) patří do čeledi brukvovitých stejně jako zelí hlávkové (Brassica oleracea var. capitata), květák (Brassica oleracea var. botrytis), brokolice (Brassica oleracea var. italica), kedlubna (Brassica oleracea var. gongylodes), ředkev setá (Raphanus sativus) nebo ředkvička (Raphanus sativus var. sativus). Pokud tedy máte v plánu na jaře vysadit například kedlubny nebo zelí, řepku jako zelené hnojení raději vynechte. Stejně tak není vhodné vysévat řepku na záhon, kde se brukvovitá zelenina pěstovala opakovaně a kde už je osevní postup problematický.
Naopak po řepce můžete bez omezení vysadit například rajčata (Solanum lycopersicum), papriky (Capsicum annuum), okurky (Cucumis sativus) nebo cukety (Cucurbita pepo).
Zelené hnojení potřebuje správný start. Jak připravit půdu a zasít
- Pozdní výsev zeleného hnojení má jednu zásadní podmínku. Nesmíte zbytečně čekat. Jakmile je záhon po sklizni volný, odstraňte z něj zbytky pěstované zeleniny a plevele. Půdu lehce nakypřete, rozbijte větší hroudy a povrch urovnejte.
- Osivo vysévejte rovnoměrně. Poté ho mělce zapravte hráběmi nebo velmi lehce zahrňte půdou. Nakonec je možné povrch mírně přitlačit, aby semena měla dobrý kontakt s půdou.
- Největším nepřítelem pozdního výsevu není první chladná noc, ale suchá půda. Pokud po sklizni nepršelo, semena bez dostatku vláhy nemusí rovnoměrně vzejít. Proto má v suchém období smysl záhon ještě před setím zalít.
Zelené hnojení na jaře ukončete včas. Kdy porost posekat a mělce zapravit?
U ozimého žita ani řepky olejky není nutné zasahovat do záhonu během zimy. Přezimující porost má právě v tomto období svou důležitou funkci. Zakrývá půdu a chrání ji před nepříznivými vlivy počasí. Na jaře ale přijde chvíle, kdy je třeba růst porostu ukončit. Není dobré nechat žito nebo řepku přerůst do příliš staré, tuhé hmoty. Mladší zelená hmota se rozkládá snadněji. U menší zahrady je možné porost posekat a následně ho mělce zapravit do půdy. Pokud plánujete časnou výsadbu zeleniny, počítejte s určitým odstupem mezi zapravením většího množství zelené hmoty a výsadbou, většinou 2 až 3 týdny.
Když prázdný záhon po sklizni ještě využijete, může zelené hnojení přes zimu udělat spoustu práce za vás.
Chcete vědět, které rostliny se hodí na zelené hnojení? Podívejte se do galerie.
O autorce:
Simona Sedláčková svou vášeň pro zahradničení a kreativní tvorbu přetavila do profesionální kariéry. Autorka už více než 20 let publikuje články z oblasti zahrady, pěstování, péče o rostliny a tvoření nejen z přírodních materiálů. Nejprve psala pro tištěné časopisy, později publikovala na webech, které se věnují zahradničení, nyní píše pro web Naše krásná zahrada, kde čtenářům přináší praktické rady, sezónní tipy i návody. Má bohaté zkušenosti s domácím tvořením i přírodními postupy bez chemie.
