Tento jeden krok vám ušetří stovky korun a promění vaši zahradu v ráj. Kdo ho nedělá, neví, co je skvělá úroda

Zelené hnojení: Přírodní cesta k úrodné půdě

Zelené hnojení je efektivní a šetrný způsob, jak se starat o půdu a připravit ji na další sezónu bez použití chemických hnojiv. Znamená to jen jediné - vzít do rukou vhodné osivo a vyrazit na zahradu. Využijte záhony, uvolněné po sklizni a osejte je právě tímto osivem. Vysévejte hned po sklizni, aby půda nezůstala dlouho holá a aby se zabránilo růstu plevele.

Plevel a zelené hnojení jsou dvě zcela odlišné věci. Pokud si myslíte, že stačí nechat na záhonech vyrašený plevel a zbytky po sklizni, a tuto hmotu použít jako zelené hnojení, budete asi nemile překvapeni. Plevel se vám do záhonů vysemení a vytvoří do nové sezóny obrovské množství nových rostlin, které vám zaneřádí záhon, ale žádný užitek nepřinesou.

Ideální doba pro zelené hnojení: Od jara až po podzim

Některé druhy se mohou vysévat celoročně, zejména pokud chcete zlepšit kvalitu nekvalitní půdy. Rychle rostoucí druhy, které stihnete zapravit do půdy včas, můžete vysít již na jaře. 

Nejběžnější termín je pak po sklizni zeleniny. Zelené hnojení se na podzim vysévá hlavně proto, aby půda nezůstala přes zimu holá, a aby se do ní dostala organická hmota. Vysévá se od srpna do konce října, v závislosti na druhu a klimatických podmínkách. Některé druhy (ozimé) se nechávají v půdě přes zimu a zapravují se až na jaře.

Top druhy zeleného hnojení pro zdravou půdu

• Hořčice bílá: Roste velmi rychle, potlačuje plevel a zlepšuje strukturu půdy. Je vhodná do poloviny září, snáší i mírné mrazíky. Nedoporučuje se vysévat před brukvovitou zeleninu (zelí, kapusta, ředkev) kvůli riziku přenosu chorob.
• Svazenka vratičolistá: Rychle roste, hluboko prokořeňuje půdu, zlepšuje její strukturu a je vynikající medonosnou rostlinou. Lze ji vysévat až do poloviny září.
• Řepka ozimá: Hodí se pro všechny typy půd, rychle roste a potlačuje plevel. Vysévá se do poloviny října a nechává se v půdě přes zimu. Zapravuje se až na jaře.
• Vikev setá: Často se pěstuje ve směsi s ovsem nebo ozimým žitem. Obzvláště vhodná pro obohacení půdy dusíkem. Ozimou vikev se žitem lze vysévat do poloviny října.
• Žito: Přijímá dusík z půdy a chrání ho před vyplavením. Tvoří husté kořeny, které chrání půdu před mrazem. Vysévá se do poloviny až konce října.
• Peluška jarní: Vysévá se samostatně nebo ve směsi s ovsem. Je vhodná pro chladnější a písčité půdy. Vysévá se do poloviny srpna.
• Pohanka: Teplomilná rostlina s rychlým růstem. Je citlivá na mráz, proto se nehodí pro pozdní a ozimé setí. Je však výborná pro včely.
• Luskoobilní směsi: Směsi jako hrách s ovsem nebo vikev se žitem jsou velmi účinné, protože kombinují výhody obou typů rostlin – luštěniny dodávají dusík, obilniny zlepšují strukturu půdy a chrání ji před erozí.

Jak správně zapravit zelené hnojení do půdy

Zelené hnojení je ideální zapravit do půdy předtím, než začne kvést a tvořit semena, aby se zabránilo zaplevelení. V případě ozimých druhů se nechává přes zimu a zapravuje se až na jaře.

Zelenou hmotu jednoduše zapravíte do půdy přerytím záhonů ručně nebo pomocí techniky. Zelená hmota se v půdě rozloží a obohatí ji dusíkem a dalšími látkami, které zlepšují kvalitu půdy a poskytují rostlinám výživu.

V naší galerii naleznete ukázky rostlin, které slouží jako zelené hnojení.