Zeleninu můžete předpěstovat a následně pěstovat na záhonu v zahradě nebo v nádobě na balkonu. Existují ale i méně tradiční možnosti, jako třeba v balíku slámy.
Mnoho lidí žije v domnění, že k výsevům zeleniny je předurčeno jen jaro a v létě je na setí už pozdě. Existují ale zeleniny s krátkou vegetační dobou, které i po letním výsevu stihnou do konce sezony dorůst do konzumní velikosti.
I velká ředkvička je stále ředkvička a ne ředkev. Jde o dvě příbuzné a podobné zeleniny, které mají hodně společného, ale v mnohém se také liší. A platí to i pro jejich pěstování.
Hloubka výsadby předpěstovaných rostlin má vliv na jejich zakořenění a následný růst. Většina rostlin se vysazuje do stejné hloubky, v jaké byly předpěstované, rajčata se ale doporučuje sázet hlouběji a v půdě je utopit.
Všichni zahrádkáři netrpělivě vyhlížejí polovinu května, aby už mohli vysadit sazenice plodové zeleniny na venkovní záhony. Nejčastěji se jedná o rajčata, ale jejich vysazením práce nekončí.
Fazol mnohokvětý, známý také jako šarlatový, je pnoucí letnička, která se od užitkového fazolu liší výrazným zbarvením květů. A třebaže se pěstuje jako okrasná, jsou její lusky jedlé.
Fazol je jednoletá teplomilná zelenina, která má mnoho podob a je možné ji pěstovat pro nezralé lusky i suchá semena. Čas na jeho výsev nastává v polovině května.
Bylinky jsou nenáročné a můžete je pěstovat kdekoli – na zahradě i v nádobě na terase nebo balkoně. Než se ale pro některou rozhodnete, ujasněte si, jaké podmínky jí můžete nabídnout a co od ní očekáváte.
Po loňské relativně teplé zimě nastalo výrazně chladné jaro a sníh a mrazy na choulostivějších dřevinách někde způsobily škody. Jaká opatření proti tomu provést radí kurátor dřevin Tomáš Vencálek z Botanické zahrady hl. m. Prahy.
Ve velkovýrobě okurek se technologie roubování využívá už desítky let. U další plodové zeleniny se roubování začalo uplatňovat až v posledních letech a je o něj zájem i mezi drobnými pěstiteli. Proč?
-500x500.jpg)
