Užitková zahrada

Mrkev je taková záhadná zelenina. Na pohled vypadá nenáročně, spousta zahrádkářů už si na ní ale vylámala zuby a její pěstování radši vzdala. Přitom pěstování mrkve není nijak složité, když víte, jak na ni.

Zima sice ještě neřekla poslední slovo, ale už teď se můžete pustit do výsevu první rané zeleniny a salátů. A to dokonce i když nemáte na zahradě skleník či pařeniště. Je jen potřeba vybrat odolné rané odrůdy a správně s o ně postarat. Daří se jim totiž i za nižších venkovních teplot.

Každý začátečník hltá rady zkušenějších. Jenže ne vždy se to musí vyplatit, zvlášť při naslouchání zahradnických rad. Než začnete slepě dělat to, co vaše teta na své zahradě na druhém konci republiky, vezměte v úvahu také pár zásadních drobností.

Kompost je bohatý na minerální živiny i na humus a je vynikajícím hnojivem pro zeleninové záhony. Nejvhodnější čas pro jeho rozhození je právě teď. Vyberte si den, kdy nebude půda příliš vlhká. Vyzkoušejte ji mezi dvěma prsty, a pokud už nemaže, dejte se do práce.

Každoroční prořez je pro stromy a keře velmi důležitý. Pokud na to jdete správně, máte šanci udržet je zdravé, vytvarujete je a poskytnete jim prostor na nové výhony. Jenže tuto péči vyžadují různé druhy v jinou dobu. Víme, do kterých se pustit právě teď a které třeba ještě měsíc počkají. Špatné načasování by totiž mohlo rostlinám uškodit.

Hnědé zlato, jak se kompostu také někdy říká, je poklad pro každého zahrádkáře. Malá ohrádka nebo nádoba dokáže během roku přeměnit kuchyňský a zahradní odpad na výživnou půdu pro rostliny. Zadarmo a bez větších nároků na vaši pozornost.

Možná také znáte zahrádkářskou poučku o tom, že papriky se sejí na Valentýna a rajčata na Josefa. Záleží samozřejmě na konkrétní oblasti pěstování, takže se na uvedené termíny striktně nevažte, k základní orientaci o únorovém a březnovém výsevu našich nejoblíbenějších zelenin se ale hodí.

S předpěstováním rostlin ze semen se obvykle začíná v únoru nebo březnu. Sít můžete zeleninu, letničky, ale i trvalky, zkrátka všechny rostliny, které potřebují ke klíčení vyšší teploty a na záhon se vysazují ve druhé polovině května už jako sazenice.

Údajně vysokým obsahem železa ve špenátu se nechal oklamat nejen Pepek námořník. Chybně prezentované vědecké výsledky napomohly tomu, že byl špenát po desetiletí považován za bezedný zdroj železa. Přesto by neměl v kuchyňské zahradě chybět.

V létě si nasbíráme, co potřebujeme na zahradě nebo balkoně, v zimě si zajdeme zeleninu nakoupit do supermarketu. Jenže naše babičky supermarkety neměly a celý rok musely vyjít z toho, co si vypěstovaly nebo dokázaly směnit se sousedy.