Leden je klíčový měsíc pro výsev celeru: Jak postupovat, abychom se dočkali bohaté úrody
Výsev celeru začíná v lednu. Jinak nemá šanci zesílit
Celer patří mezi zeleninu s vůbec nejdelší vegetační dobou a právě proto se bez velmi časného předpěstování neobejde. Leden je ideálním obdobím pro výsev celeru bulvového i řapíkatého, protože rostliny potřebují mnoho týdnů, aby zesílily natolik, že zvládnou přesazení na záhon a následný růst. Kdo výsev odloží na únor či březen, zpravidla se dočká slabých rostlin, malých bulv nebo tenkých, tvrdých řapíků.
Výsev celeru vyžaduje světlo, trpělivost a přesnost
Výsev celeru vyžaduje trpělivost a přesnost. Semena jsou extrémně drobná a nikdy se nezahrnují zeminou. Vysévají se na povrch jemného, lehkého a výsevního substrátu, ideálně do misek nebo sadbovačů, a pouze se lehce přitlačí. Pro klíčení potřebují světlo, stálou vlhkost a teplotu kolem 20 až 22 °C. Substrát nesmí vyschnout, ale zároveň nesmí být přemokřený, jinak hrozí hniloba nebo padání klíčních rostlin. Klíčení je pomalé a může trvat dva až tři týdny, což je u celeru zcela normální.
Pikýrování rozhoduje o velikosti budoucí úrody
Jakmile se objeví první pravé lístky, následuje pikýrování. Právě v této fázi se rozhoduje o kvalitě budoucí úrody. Sazenice se přesazují do samostatných kelímků, aby měly dostatek prostoru pro kořenový systém. Teplota by se měla snížit přibližně na 15 až 18 °C, jinak hrozí vytahování rostlin. Světlo je klíčové – bez něj celer zeslábne a později špatně prospívá.
Bulvový vs. řapíkatý celer: Rozdíly, které nelze ignorovat
Rozdíly mezi pěstováním celeru bulvového a řapíkatého se začínají projevovat už během předpěstování, ale naplno se ukážou po výsadbě na záhon. Bulvový celer se pěstuje s cílem vytvořit mohutnou zdužnatělou bulvu, a proto potřebuje dostatek prostoru, živin a rovnoměrnou zálivku. Při výsadbě se nikdy nesmí zasadit příliš hluboko, protože by bulva zůstala malá a deformovaná. Během sezony se bulva nehrne zeminou, naopak se často mírně odkrývá, aby měla dostatek vzduchu a prostoru k růstu.
Proč pozdní výsev celeru končí slabými rostlinami
Řapíkatý celer se pěstuje především pro silné, masité a křehké řapíky. Je náročnější na vláhu a pravidelný přísun živin, zejména dusíku. Na rozdíl od bulvového se vysazuje o něco hustěji a v průběhu léta se často bělí, tedy chrání před světlem, aby řapíky nebyly hořké a zůstaly světlé a jemné. U řapíkatého celeru není cílem tvorba bulvy, ale co největší listová hmota, což ovlivňuje celý způsob pěstování.
Leden je zkrátka měsíc, kdy se o celeru rozhoduje. Včasný výsev celeru, správné světlo, trpělivost při klíčení a pochopení rozdílů mezi jednotlivými typy celeru jsou klíčem k úspěchu. Kdo tento start podcení, má sezonu ztracenou dřív, než vůbec začne.
Podívejte se do galerie, jak vypadá výsev celeru krok za krokem – rozdíly mezi úspěchem a nezdarem vás překvapí.
O autorce:
Martina Pilzová vystudovala Střední průmyslovou školu potravinářské technologie v Praze, ale skutečnou praxi získávala především dlouholetou zkušeností na vlastní zahradě a při péči o hospodářská zvířata. Zahradničení, pěstování rostlin a chov slepic, králíků nebo kachen jsou přirozenou součástí jejího života už od dětství.
Své praktické znalosti propojuje s citem pro estetiku, tradiční řemesla i udržitelný přístup k přírodě. Věnuje se nejen pěstování ovoce, zeleniny a bylinek, ale také tvorbě sezónních dekorací z přírodních materiálů.
Jako autorka článků na webu Naše krásná zahrada (nkz.cz) i dalších specializovaných portálech inspiruje čtenáře k tomu, jak si s rozumem, citem a úctou k přírodě vytvořit krásný a funkční domov i zahradu.
