Líska obecná je naše původní dřevina, která se primárně pěstuje pro své ořechy. Důvodů, proč pěstovat lísku se ale nabízí víc, a to jak praktických, tak okrasných.
Kromě jablek a hrušek byste v budoucnu mohli sklízet také vlastní asijské hrušky, indiánské banány nebo lokváty. Tyto exotické rostliny mají totiž zřejmě vzhledem ke stále se zvyšujícím teplotám ve střední Evropě budoucnost – ať už v zahradě, nebo v květináčích na terase.
Třešně u nás zdomácněly pravděpodobně už ve 12. století, a vnímáme je proto jako běžné domácí ovoce. Málokdo však ví, že plody třešní obsahují tolik prospěšných látek, že bychom si je měli všichni povinně naordinovat.
Slivoň švestka nebo také švestka domácí je bohatý botanický rod. Dělí se do několika podskupin a při rozlišení blumy, ryngle nebo slívy nastává někdy zmatek.
Chystáte-li se k výsadbě švestek, zbystřete při výběru odrůd. Vybírejte takové, které jsou co nejvíce rezistentní vůči šarce a mají certifikát o bezvirózním stavu.
Zatímco dříve se u nás morušovníky pěstovaly ve velkém, dnes je většina lidí ani nezná. To však nijak nesnižuje jejich přednosti. Vraťte se s námi do zlaté éry moruší – třeba jim dáte na své zahradě šanci.
Kdouloně patří k nejdéle pěstovaným plodinám. Pěstovaly už v antice, ve středověku i v dobách našich babiček. Dnes se v zahradách vyskytují spíše ojediněle, stále však mají řadu předností.
Staré odrůdy jabloní by neměly být zapomenuty. Měly své přednosti pro naše předky, mají je i dnes a mohou být přínosem i v nejisté budoucnosti. Před časem jsme se na ně zeptali zkušeného pěstitele, bioovocnáře Bedřicha Plíška. Snad vám jeho odpovědi i po letech pomohou při výběru vhodných jabloní.
Kulturní neboli kanadské borůvky zrají od poloviny července do začátku srpna. Máte-li dost místa pro několik rostlin s různou dobou zrání, můžete modré plody sklízet po mnoho týdnů.
