65 Kč
74 Kč
Která zelenina může být jedovatá pro vašeho psa? Tyto druhy pěstuje téměř každý zahrádkář
Myslíte, že všechna zelenina ze záhonu je bezpečná? Právě tady se lidé často mýlí.
Nejde jen o brambory
Nebezpečné nemusí být celé rostliny, ale často jen jejich nezralé plody, listy nebo zelené části.
Právě proto se vyplatí vědět, kdy zeleninu sklízet a které části nikdy nekonzumovat. Stejné pravidlo platí i pro psy a kočky.
Která zelenina může být v určitých fázích růstu nebo zrání jedovatá?
Možná si myslíte, že všechna zelenina, která vám roste na záhonech, je bezpečná. Víte ale, že v některých fázích růstu a zrání může být zelenina jedovatá? Rostliny si vytvářejí vlastní obranné látky proti škůdcům a chorobám. Některé z nich jsou pro člověka a překvapivě také pro psy nebo kočky ve vyšších dávkách toxické. Dobrou zprávou je, že při běžném pěstování a správné přípravě je riziko minimální. Vyplatí se ale vědět, kterým částem rostlin se raději vyhnout.
Brambory
Nejznámějším příkladem jsou brambory. Pokud hlízy zezelenají nebo začnou klíčit, zvyšuje se v nich obsah jedovatého glykoalkaloidu solaninu. Takové brambory mají často nahořklou chuť a mohou způsobit nevolnost, zvracení nebo průjem. Silně zelené nebo výrazně naklíčené hlízy je lepší vyhodit. Co se týče jídelníčku psů, bramborami jim obvykle oběd asi moc často nevylepšujete. Ale občas jim správně zralá vařená brambora žaludek neprovrtá.
Rajčata
Podobně jsou na tom rajčata. Nezralé zelené plody obsahují více tomatinu, příbuzné látky solaninu. Menší množství obvykle zdravému člověku neublíží, ale větší dávky mohou vyvolat zažívací potíže. Nejvyšší koncentrace se nachází ve stoncích a listech, které se nikdy nekonzumují. Existují sice odrůdy zelených rajčat, které zůstávají zelené i v plné zralosti, u nich však obsah tomatinu během dozrávání výrazně klesá. Zde je asi jen minimální nebezpečí, že by váš pes chodil na zahradu hodovat na nezralých rajčatech, přesto ale buďte ve střehu a k záhonům s rajčaty jej nepouštějte.
Rebarbora
Pozor si dejte také na rebarboru. Její řapíky jsou jedlé, listy ale obsahují vysoké množství kyseliny šťavelové a dalších látek, které mohou být ve větším množství toxické. Proto se listy vždy odstraňují a v kuchyni se používají pouze masité řapíky. Psi ani kočky dobrovolně rebarboru okusovat nebudou.
Fazole
Další známou rostlinou jsou fazole, především červené ledvinové (kidney). Syrová nebo nedostatečně tepelně upravená semena obsahují lektin fytohemaglutinin, který může způsobit prudké zvracení a průjem. Fazole je proto nutné před vařením namočit a poté alespoň deset minut prudce vařit. Pokud váš pes po fazolích touží, vařené mu neublíží, pokud budou bez soli a koření. Fazole z konzervy mu ale rozhodně nedávejte.
Lilek
Obezřetnost je na místě také u lilku. Nezralé plody obsahují více glykoalkaloidů než plně vyzrálé. Dnešní odrůdy jsou vyšlechtěné tak, že jejich obsah bývá nízký, přesto se doporučuje sklízet lilky až ve zralosti, kdy mají lesklou slupku a pevnou dužinu. Vařený nebo pečený lilek bez soli, oleje a koření je pro většinu zdravých psů bezpečný, syrový je ale jedovatý i pro ně.
Cukety a dýně
Méně známé je, že problém mohou představovat i cukety a dýně. Pokud mají výrazně hořkou chuť, nikdy je nejezte. Hořkost způsobují cucurbitaciny – přírodní toxiny, které mohou vyvolat těžkou otravu. Nejčastěji se objevují u rostlin vypěstovaných z vlastních semen, která se zkřížila s okrasnými tykvemi.
Zralé plody jsou bezpečné
Při pěstování zeleniny proto platí jednoduché pravidlo: sklízejte plody ve správné zralosti, nejezte zelené části lilkovitých rostlin, zelené brambory ani hořké tykve a luštěniny vždy důkladně tepelně upravte. Díky tomu si můžete úrodu užít bezpečně a bez obav. A pokud dopřáváte zeleninu i svému pejskovi, kromě výše jmenovaných plodin mu nepodávejte ani cibuli, česnek, pórek nebo pažitku, které spolu s košťálovinami představují pro psy riziko hlavně kvůli zažívacím potížím.
Stačí znát několik jednoduchých pravidel a domácí úrodu si užijete bezpečně vy i vaši čtyřnozí společníci.
