Není nad domácí mrkev. Když vyberete dobrá semínka a podpoříte klíčení, dočkáte se luxusní sklizně

Pravidlo č. 1: správná odrůda mrkve

Než bezhlavě koupíte první pytlíček se semínky, vyberte si správnou odrůdu. Mrkev totiž velmi dlouho klíčí, a tak se i u těch nejranějších odrůd dočkáte první sklizně až po zhruba 100 dnech (pozdní odrůdy mají vegetační dobu naopak kolem 200 dnů). Pokud chcete sklízet mrkvičky co nejdelší část roku, doporučujeme na záhonech nakombinovat rané i pozdní odrůdy a vysít je ve stejnou dobu.

Rané odrůdy mrkve jsou např. Presto, Nantéská, Lysa, Marion F1, Caltona F1, Stupická, Karotina, Maxima F1

Polopozdní odrůdy mrkve jsou: Karola, Katrin, Neptun F1, Olympia

Pozdní odrůdy mrkve: Tinga, Robila, Rubína, Maxima F1, Cidera

Semínka mrkve
Info ikona

Pravidlo č. 2: správně připravený záhon

Mohlo by se zdát, že semínka prostě rozhodíte na zem a čekáte. To možná funguje u salátů, ale mrkve byste se z takového výsevu nedočkali.

Tato kořenová zelenina mívá nezřídka plody dlouhé až 30 cm, takže potřebuje pěkně načechranou peřinku do hloubky. Záhon proto před výsevem přeryjte ideálně na hloubku dvou rýčů a nijak neudusávejte. 

Důležitá je také skladba půdy. Mrkvi se nejlépe daří v lehkých písčitých a hlinitopísčitých půdách s dostatkem humusu, kde může snadno růst do hloubky. V takovém prostředí rostou nejkrásnější kořeny - symetrické, bez pokroucenin a dvojitých kořenů. Snese i středně těžké půdy, ale ty raději nadlehčete pískem

Mrkev se raději nepokoušejte pěstovat v jílových a kamenitých půdách, a pokud to chcete přece jen zkusit, sáhněte po kratších nebo ještě lépe kulatých odrůdách jako je třeba ARON F1, Katrin nebo Cascade F1.

Záhon pro mrkev před výsevem nehnojte, víc ocení ten, který jste pořádně vyhnojili loni. Je to totiž zelenina tzv. druhé trati.

Správně připravený záhon pro výsev mrkve
Info ikona

Pravidlo č. 3: hlídejte zálivku a načasujte správně výsev

Toto doporučení nejspíš čtete u každého druhu zeleniny, ale u mrkve (a petržele) je naprosto zásadní. Její semínka obsahují inhibiční látky, které se musí nejprve vyplavit a až pak začnou klíčit. Aby k vyplavení došlo, musí mít neustálý přísun vody. Té je nejvíc v zimě, proto někteří zahradníci upřednostňují podzimní výsev mrkve, případně zkraje jara. Protože je voda pro klíčení mrkve tak zásadní, nebojte se ji vysít hned, jak rozmrzne zem, případně co nejdřív v roce, bez ohledu na to, co se píše na sáčku se semínky. Klíčí klidně i měsíc, takže ji jarní mrazíky tolik neohrožují. 

Když mrkev vysejete v březnu, doporučujeme ji alespoň obden zalít, aby semínka nikdy nevyschla.

 

Pravidlo č. 4: nezapomeňte na protrhávání

Když mrkev vysejete příliš nahusto, vytvoří tenké dlouhé ocásky, které moc parády nenadělají. Snažte se ji proto hned na začátku vysévat řídce a jakmile doroste do výšky asi 5 cm, vyjednoťte jednotlivé rostliny na vzdálenost přibližně 5 cm. Když mezi sebou budou mít rozestupy a nebudou se nijak tlačit, vytvoří výstavní kořeny.

 

Naše krásná zahrada

Předplatné časopisu Naše krásná zahrada