Vypadá jako malý mexický klobouk a sucho jí nevadí. Ratibida rozzáří záhon i tam, kde jiné květiny trpí
Kdo říká, že vyprahlý záhon nemůže v létě překypovat květy?
Tip redakce
Při zakládání prérijního záhonu vysazujte jednotlivé druhy raději do menších skupin než rovnoměrně po jedné rostlině. Výsadba pak působí přirozeněji a jednotlivé květy v ní lépe vyniknou.
Trvalky pro suché záhony. Když zahradě dochází voda, prérijní záhon má navrch
Trvalky pro suché záhony vyhledáváme v nabídce zahradnictví stále častěji a chytáme se každé rady, jak proměnit svou zahradu v místo, které bude vypadat dokonale i bez každodenního zalévání. Právě proto se do popředí dostávají takzvané prérijní záhony. Jejich předobrazem jsou rozsáhlé americké prérie, kde rostliny musí zvládnout prudké slunce, horko, vítr i období nedostatku vláhy. Nejde přitom o přesnou kopii přírody, ale o inspiraci ve skladbě rostlin. Výsledkem může být záhon, který působí přirozeně, lehce a trochu divoce. A hlavně, po zakořenění většiny rostlin nepotřebuje tolik péče jako klasická výsadba složená z druhů náročných na pravidelnou zálivku.
Jak vybrat pro suchomilné trvalky to správné místo
Ani nejodolnější suchomilná trvalka nebude spokojená na místě, kde i jen občas stojí voda. Základem úspěchu je proto slunné stanoviště a dobře propustná půda. Ideální je půda spíše chudší až středně živná. Při příliš intenzivním hnojení totiž některé druhy vytvoří bujnou vegetaci, která se snadněji rozklesává a zároveň bývá méně odolná vůči suchu. V prérijní výsadbě je proto lepší trochu ubrat než přidávat. Velkou roli hraje také výběr rostlin. Suchomilné druhy často pocházejí z prostředí, kde musely s vodou šetřit. Pomáhají jim hlubší kořeny, úzké nebo chlupaté listy, pevná stébla či schopnost omezit ztrátu vody.
Traviny dodají záhonu pohyb, jemné trvalky zase květy
Prérijní záhon by bez okrasných travin nikdy nebyl úplný. Jejich tenká stébla se pohybují ve větru a vytvářejí zajímavý kontrast k výrazným květům. Velmi pěkně poslouží například kavyl péřovitý (Stipa tenuissima), který vytváří jemné trsy a v létě působí téměř jako zelenavý oblak. Na větší plochy lze využít také dochan psárkovitý (Pennisetum alopecuroides).
Traviny je dobré kombinovat s trvalkami, které mají výraznější strukturu. Zatímco travina záhon odlehčí, třapatkovka nachová (Echinacea purpurea), řebříček obecný (Achillea millefolium) nebo šalvěj hajní (Salvia nemorosa) přidají barevné akcenty. A právě kombinace různých tvarů je na suchých výsadbách často působivější než množství barev.
Jemné květy, které tančí nad suchým záhonem, v prérijní výsadbě nesmí chybět
Půvab záhonů se suchomilnými trvalkami mohou podtrhnout i rostliny s jemnými, vzdušnými květenstvími, které se při sebemenším závanu větru lehce pohupují a dodávají výsadbě pohyb. Skvělou volbou je krásnoočko přeslenité (Coreopsis verticillata), které vytváří vzdušné trsy s množstvím drobných žlutých květů. Ještě jemněji působí prérijní kouř (Geum triflorum), jehož odkvetlá květenství se promění v nápadné, chlupaté chomáčky. A do popředí či mezi vyšší traviny se výborně hodí také svíčkovec (Gaura lindheimeri), jehož drobné bílé nebo růžové květy se na dlouhých, tenkých stoncích elegantně pohybují ve větru. Právě tyto nenápadné pohyby dodávají prérijnímu záhonu přirozenost a lehkost.
Proč právě ratibida neboli mexický klobouk poutá nejvíc pozornosti
Pokud chcete do prérijního záhonu vysadit něco opravdu neobvyklého, pak ratibida neboli třapatka zpeřená (Ratibida columnifera), známá jako mexický klobouk, bude nejlepší volba. Je zajímavá nejen svou odolností, ale především tvarem květu, který skutečně připomíná mexický klobouk. Centrální terč je nápadně protáhlý a kuželovitý a postupně se během kvetení zbarvuje do tmavších odstínů. Okolní jazykovité květy jsou nejčastěji žluté, u některých forem s výrazným červenohnědým nádechem u báze. Květy se objevují od července až do září, takže ratibida dokáže převzít štafetu po jarních a časně letních trvalkách. Její dlouhé stonky se přitom ve výsadbě elegantně zvedají nad nižší druhy.
Trvalky pro suché záhony vydrží hodně. Kvetou, i když půda připomíná vyprahlou pustinu
Právě v tom spočívá kouzlo prérijních výsadeb. Sucho neznamená rezignaci na květy ani na barevnou zahradu. Naopak. Když se vedle sebe objeví vzdušné traviny, růžové třapatkovky, modrofialové šalvěje, žluté řebříčky a mezi nimi neobvyklé květy mexického klobouku, vznikne záhon, který se mění každým týdnem. A čím víc se blíží konec léta, tím zajímavější může být. Květy se střídají, traviny dozrávají a některá květenství získávají nový půvab i po odkvětu.
Možná právě proto jsou trvalky pro suché záhony mnohem víc než praktickým řešením nedostatku vody. Mohou být cestou k zahradě, která je krásná, přirozená a zároveň méně závislá na konvi a zahradní hadici.
Klikněte do galerie a objevte trvalky pro suché záhony, které zvládnou slunce i horko.
O autorce:
Simona Sedláčková svou vášeň pro zahradničení a kreativní tvorbu přetavila do profesionální kariéry. Autorka už více než 20 let publikuje články z oblasti zahrady, pěstování, péče o rostliny a tvoření nejen z přírodních materiálů. Nejprve psala pro tištěné časopisy, později publikovala na webech, které se věnují zahradám, nyní píše pro web Naše krásná zahrada, kde čtenářům přináší praktické rady, sezónní tipy i návody. Má bohaté zkušenosti s domácím tvořením i přírodními postupy bez chemie.
