Sucho, slunce? Žádný problém. Tato trvalka kvete, když ostatní chřadnou

Sápa Russelova, všestranná a nenáročná trvalka

Sápa Russelova (Phlomis russeliana) je poměrně robustní, nenáročná trvalka exotického vzhledu, která dorůstá do výšky 60–100 cm. Její listy jsou protáhle srdcovitého tvaru, mírně chlupaté a mají zajímavou šedozelenou barvu, díky čemuž rostlina působí velmi dekorativně i mimo období květu. Během léta, nejčastěji od června do července však rostlinu zdobí několik pater žlutých, hluchavkám podobných květů, které jsou natolik nevšední, že sápu okamžitě poznáte, i kdybyste ji znali jen z letmého popisu. Květy jsou uspořádány v přeslenech kolem pevných, vzpřímených stonků a jednotlivé kvítky připomínají malé pohárky, které k sobě lákají především čmeláky a motýly. Po odkvětu zůstávají na rostlině atraktivní, zasychající květní stvoly, které na podzim určitě neodstřihujte a se zastřižením rostliny počkejte až do jara. Suchá květenství sápy propůjčují zahradě strukturální zajímavost i během zimních měsíců.

Kde se bude sápě Russelově dařit nejlépe?

Sápa Russelova pochází z horských oblastí Turecka a Sýrie, kde roste na slunných svazích, v kamenitých půdách. Díky svému původu je přizpůsobena suchým a teplým podmínkám, což z ní činí ideální rostlinu pro v poslední době tolik oblíbené prérijní typy záhonů. Sápu však můžete pěstovat i v zadních partiích sušší skalky. Výborně se také hodí do přírodních typů zahrad, kde skvěle vynikne vedle šalvějí, řebříčků a okrasných travin. Sápě to bude slušet, díky její mohutnosti, i jako solitérní rostlině uprostřed trávníku.

Jak se sápa Russelova pěstuje a množí

• Stanoviště: Sápa Russelova je nenáročná na péči, vyhovuje jí hodně slunečního svitu a teplo, ale dařit se jí bude i ve světlém polostínu.
• Půda: Sápa Russelova preferuje dobře propustnou půdu, ideálně písčitou až kamenitou.
• Zálivka: Jakmile vysazená rostlina dobře zakoření, už se o její zálivku nemusíte starat.
• Hnojení: Hnojení není nutné, ale na jaře lze přidat do záhonu trochu vyzrálého kompostu.
• Řez: Se seříznutím květních výhonů počkejte vždy až do jara, ať se nepřipravíte o efektní podívanou v zimních měsících.
• Mrazuvzdornost: Sápa Russelova je plně mrazuvzdorná do -24 °C. V našich podmínkách přežívá zimu bez problémů.
• Množení: Sápa Russelova se nejčastěji množí dělením trsů brzy na jaře, ale můžete i vysévat semena, sebraná z odkvetlých rostlin. Jen se připravte na to, že semena klíčí poměrně pomalu. Někdy se sápa množí na záhonech i samovýsevem.

Sápa Russelova, krásná i užitečná

Sápa Russelova získala své jméno po Johnu Russellovi, britském botanikovi, který tuto rostlinu popsal v 18. století. Zajímavé je, že díky své odolnosti a schopnosti přežít v náročných podmínkách se v některých zemích stala symbolem houževnatosti a síly. V tradiční medicíně se její listy využívaly k přípravě čajů pro zmírnění zánětů, ale dnes se pěstuje především pro okrasné účely.

Pokud sápu Russelovu ještě neznáte, podívejte se na ni do naší fotogalerie.